Bylo nás pět (1994)

Téměř přesně po třiceti letech se odvažuji k několika poznámkám. Podle mého názoru zfilmování Poláčkovy knihy jí pomohlo asi tak, jak pomohl Filipovského dabing Četníkům a spol. Je to docela vzácná konstelace vnoření se do literární předlohy a její pokorné převedení na filmové plátno. Mistrovství tvůrců vidím zejména v úctě k duchu spisovatelova díla, aniž by přidávali cokoliv ze sebe, natož aby výpověď aktualizovali v bláhové snaze přiblížit ji současnému divákovi, jak jsme zrovna v seriálech o této době byli několikrát svědky. A mám za to, že připomínky k neobvyklému výrazivu píšou recenzenti spíše mladší, kteří ještě neměli to štěstí zaslechnout ty z dětských úst zvláštní úvahy, které mívají původ v nudném poslouchání, jak „dospělí vedou řeči“.

Knížku jsem četl jako malej a pak jsem ji jako dospělý četl dětem. Takže si ji docela pamatuju a hlavně mám nějakou představu, jak by to asi mohlo vypadat. A řekl bych, že zhruba takhle. Smyczkovi se povedlo trefit jak atmosféru, tak herce, za mne to funguje asi nejlíp, jak mohlo. Zilvar z chudobince a jeho alko-fotr s dřevěnou nohou, Petr a jeho rodiče, bohatý tlusťoch Otakárek...

Jeden z nejlepších seriálů, který se u nás natočil po sametové revoluci a ještě k tomu po rozpadu Československa. Obsazení špičkové, i děti hráli dobře a myslí, že tento seriál původní knihu Bylo nás pět, která má takový... šedivý konec, posunul dál. Znalci předlohy poznají drobné rozdíly a časové posunutí do dob Československých. Což televizní adaptaci silně pomohlo.

Roztomilý miniseriálek s výborným výběrem herců. Je krásně vymalováno městečko, kde se všichni znají, pomlouvají, přátelí, nenávidí, milují a pět chlapců v něm realizuje své nápady, které nikdy nedopadnou dobře. Chlapci z Bylo nás pět jsou vlastně takoví protikladní hoši oproti Rychlým šípům, kteří dělali vždycky všechno správně. Jen je škoda, že ve filmu není zachován ten krásný jazyk, kterým je kniha napsána, to je jediné, co mi přijde, že ubírá tomuto dílu na kráse. Jinak hudba povedená a hoši do pětice všichni výborní. Nemůžu si pomoci, avšak mou nejoblíbenější postavou je stejně Pepek Zilvar z chudobince se svým vykouřeným hlasem, nezapomenutelnými hláškami a vtipným flegmatismem.

Dokonalé převedení literární klasiky na obrazovky. Smyczek uměl a vždycky. Nebylo to tak, že po relativně "utažených" letech vlády jedné strany, kdy ale natočil třeba Sněženky a Machry a později Proč? si s čerstvě nabytou "tvůrčí" svobodou nevěděl rady. Právě tenhle šestidílný seriál je dokonalý ve všech směrech. Kouřim posloužila jako vynikající kulisa, herci jsou (a není jich rozhodně málo) dobře vybráni a hrají dokonale a protože jsem znal sice knihu z doslechu, po shlédnutí seriálu jsm epo ní sáhnul. A byl jsem trochu zklamán, je to jeden z těch vzácných případů, kdy filmové zpracovaní mě oslovilo mnohem víc...