Jako zajíci (1981)

Pokud jste někdy měli chatu u nějaké té vodní nádrže či jste snad dokonce patřili k tomu zvláštnímu druhu vodních chatařů - hausbótistů, pak vám asi tento film výrazně zadrnká na nostalgickou strunu. Já jezdíval na chatu na Slapy a vůbec tehdy všelijak jezdil po čundrech, takže ta líně šplíchající voda omývající břehy plné kořenů, náplavek, šumění borovic i odrazy sluníčka na  vodní hladině v podobě tisíce prasátek mi na tu strunu zadrnkalo a hodně. Ač doba tuhé normalizace Smyczkovi se podařilo s Johnem a Pelantem nastavit lehké morální drama o korupci. Zároveň je ale spíše ukazováno pohledem dospívajícícho chlapce, který je veden ke slušnosti, čestnému chování a pak je náhle konfrontován s životní realitou. Jeden by chtěl věřit, že ta doba je už naštěstí pryč, ale ruku do ohně za to nedám. Kment i mladý Dlouhý hráli dobře a když se na konci raboval ten hausbót, jen jsem zíral. No, dnes už si takhle někde na břehu jen tak tábor neuděláte. Jsem rád, že jsem měl možnost tu romantiku také zažít. Asi si zase vyndám z knihovny krásnou knížku Miloše Zapletala -  Ostrov přátelství. Dávám za 3 opečené bedly.  * * *

Film pro mládež, kterému paradoxně nejvíc škodí dějová linka o mládeži. Zaprvé mi byli dětští hrdinové svým vztahem ke zvířatům silně nesympatičtí (ať už se jednalo o Michala Dlouhého a Štěpána Kmenta kuchající ryby zaživa nebo partu jejich rivalů mlátících pro nic za nic krysy golfovými holemi) a zadruhé mi bylo úplně jedno, jak dopadne jejich zápletka (jestli Dlouhý vyhraje sázku o vzduchovku). V pasážích o dospělých je snímek mnohem zajímavější, něco jako spojovací článek mezi Na samotě u lesa a Slavnostmi sněženek. Styl Karla Smyczka je samozřejmě o něco méně poetičtější než Jiřího Menzela, nicméně hned úvodní příjezd Zdeňka Svěráka spolu s pohodovým hudebním motivem Zdeňka Johna navnadí na komedii z prostředí chatové oblasti, která se ale nakonec nedostaví. Škoda, že takto nabušený herecký ansámbl nedostal prostor spíše v ní.

Na dětský film je to pěkně drsné. Zabíjejí se tam myši golfovými holemi, připravuje se zabití králíka a prázdninová romantika se někam vytratila. Karel Smyczek se vykašlal na laskavou poetiku a natočil deziluzivní příběh o problémech života v chatařské oblasti. Závist, osobní zájmy, intrikaření, i prosté bodání do zad jsou běžná politika, a nikdo se nad nimi nepozastavuje. Docela se divím že mu to prošlo, protože tahle satira tehdejší společnosti není zjemněná ani nezbtným humorem, ani laskavými charaktery.

Film určený především pro mládež, neboť jde o jejich pohled na život v rekreační osadě, v tomto případě na Slapech, kde si jsou v podstatě rovni pouze oni. Mezi dospělými převládá jen závist a zášť, které vyústí buď k vzájemné výpomoci anebo k naschválům až k udavačství. Byť se jedná o kritiku socialistického soužití, dalo by se říct, že ani dnes to mnohde není jinak. Příběh je vyrovnaný, takže si děj plně všímá jak mládeže, tak i dospělých. Pří dnešním pohledu, jako je např. snaha donutit Václava Duška (Zdeněk Svěrák), aby zařídil razítko k zapnutí elektřiny aniž by byla provedena revize, může dnes už vypadat kýčovitě, ale pamětníci ví své. Takže co tu máme. Námětově letní typické dobrodružství mládeže u přehrady v souběhu ve vzájemné nevraživosti dospělých, což onu mládež ve značné míře nemálo ovlivňuje. Nenáročný letní odpočinkový film k zamyšlení, při jehož sledování nejeden současný divák nechápavě zakroutí hlavou. Inu, doba je různá.

Nu, malý lesní muž se mi moc líbil. Dospělé role na průměrné úrovni, dětské nic moc. První film mé oblíbenkyně Barbory. Dějově to ujde, snímek je prakticky rozdělen na část pro dospělé a část pro mladší generaci. Dobrý odpočinkový film. I v tomto snímku můžeme v rádiu zaslechnout pana Brodského vyprávět pohádku. Noční scény jsou tak tmavé, že není nic vidět. Mínusy za to.