Anne Boleyn (2021)

Politická korektnosť mala byť akýmsi liekom, ktorý vylieči ľudskú nenávisť, no v nesprávnych rukách sa stala rakovinou sveta, a jej prejavy vo filmárskom svete sú takými metastázami, ktoré nás pomaly vyžierajú. Nech sa na mňa nikto nehnevá, ale to už nemáme ani úctu k histórii, ktorú takýmto spôsobom musíme prekrúcať? Teraz ju prekrúcame vo filmoch, kedy tomu bude tak v historických učebniciach, atď.? Aspoň teda sérii dajme prívlastok fikčná, respektíve nejaká alternatívna historická dráma, ale nehrajme sa na životopisné dielo podľa skutočných udalostí, keď ich jasne ignorujeme. Svetu občas jebe. P.S. Samotný seriál je tiež kinematografický grc s nevýrazným scenárom a réžiou.

Teď už mě překvapí jen když uvidím po lese jezdit veverky na bicyklech... Tohle dílo je - následuje řádka velmi sprostých výrazů souvisejících s lidskou anatomií a s rozmnožováním. Poctivě přiznávám, že jsem vydržela necelých třicet minut a pak se šla do kostela pomodlit, aby už žádného dementa nenapadlo vyplodit něco podobného.

Na politicko-korektní pitomost, kde hlavní roli bělošské šlechtičny hraje černoška, NEMÁ ani cenu se dívat. Prvních 20 minut 1.dílu mi bohatě stačilo, dál jsem to nevydejchal. Sám proti černochům/Asiatům a dalším rasám nic nemám, jen mě tak napadlo - nejedná se spíš o bezděčné zesměšńování lidí jiných ras ? JENŽE: čemu se divit ve státě (U.K.), který : 1) plánovitě vymazává vlastní historii koloniální velmoci, 2) kde jsou (min.od r.2002) vyhazováni z práce lidé jen proto, že nejsou muslimové, ale křesťané, 3) kde jsou věznění kritici ultra-liberální přistěhovalecké politiky všech vlád (a to už od začátku 90.let 20.stol. !!!) . Jó, holt Londonistán. Je to stejné jako ve Štokholmistánu(pardón,ve Švédsku), Oslostánu=Norsku, Kodaňstánu=Dánsku, Helsinkistánu=Finsku, Dublinstánu=Irsku, Haagistánu=Nizozemsku, Bruselstánu=Belgii, Lucemburkstánu=Lucembursku, Berlínstánu=Německu, Vídeňstánu=Rakousku, Pařížstánu=Francii, Římstánu=Itálii, Madridstánu=Španělsku, Lisabonstánu=Portugalsku ..... .

„Inspirováno pravdou". Bohužel se pravdou neřídili. Anna Boleynová měla bílou pleť a byla krásná. Ale když odhlédnu od Turner-Smith v hlavní roli, nemůžu napsat, že je to odpad. Ale je to těžký podprůměr. Dávám **.  Kromě hlavní představitelky mi na seriálu vadilo, že byl nemastný neslaný. Např. ten soud byl podán tak, jako by o nic nešlo. Anna teprve  přichází k soudu, za doprovodu takové nijaké hudby a za jejích kroků už je předčítáno obvinění. Ani se nepočkalo, až se postaví na místo obviněné. Když bylo přinášeno rozhodnutí poroty, tak než bylo přečteno, nehrála ani dramatická hudba. Prostě soud a poprava mi přišly jako taková selanka. Král pokud neměl plášť na mě působil oproti Anně takový křehký a celkově byl nevýrazný.  Anna na mně působila poněkud hřmotně. Přišlo mi to zkratkovité, hlavně chyběla milost krále, že ji setnou mečem katem z Francie a ne sekerou. Celý seriál plynul téměř v poklidu. Prostě na Tudorovce - části s Boleynovou to nemá. Kdyby to natočili Američani, tak pochopím, že tam nacpou černošku, černocha a míšenku. Ale Britové? Opravdu by mě zajímalo, kdo to financoval. Asi nějaký masochista.  Scénář špatný, režisérka špatná, tak tam dáme aspoň černošku, aby to bylo aspoň něčím zajímavé a mluvilo se o tom. A malá Alžběta neměla zrzavé vlasy.  A ještě bylo nutné líbání Anny se Seymourovou. Kostýmy musely vyjít levně, proto měla Anna všechny šaty podle jednoho střihu. Také mi vadilo, že různí lidé  nebyli představeni hned jak se objevili. Např. že ta stará paní, co byla s Annou ve věži, je její teta jsem zjistila, až jí Anna ve věži řekla teto, přitom ta paní se tam objevila už mnohem dřív. Jak někdo může prznit takto historii nepochopím. Turner-Smith je značně drzá, když tuto roli vzala v době, kdy černochy nesmějí dabovat běloši. Téhle Anny mi ani nebylo líto, že ji popravili. Jestli potřebují černochů plný film, ať natočí něco z černošské historie. Vždyť by to mohl být skvělý seriál.

Hodnotila jsem „odpadem“ ještě před vlastním zhlédnutím, a byla za svoji zbrklost náležitě potrestána. Nyní – již po zhlédnutí této mini-série musím mírně přehodnotit původní názor. Již si nejsem jista, zda jsou jeho tvůrci oddanými stoupenci novodobých ideologických dogmat (žel nezničitelné) levice . Nejsem si jista, zda vedeni pouze svým nadšením, hodlali taktéž přispět k přepisu evropské historie. Možná je i varianta, že chtěli (předem si vědomi svých slabin jakožto scénáristů, režisérů) vyvolat již dopředu zájem o své dílo. A to šikovnou volbou tématu, u kterého očekávali všeobecnou obeznámenost (byl přece již x-kráte zfilmován) a chytrou volbou představitelky titulní role. Herečka negroidní rasy obsazená do role proslulé konkubíny anglického krále Jindřicha z rodu Tudorů zapůsobila přesně tak, jak se dalo čekat. Již před svým uvedením snímek vyburcoval polemiku. Jedna strana, již naprosto uondána a otrávena tendencí cpát do všech filmů povinnou kvótu zástupců mimoevropských ras a zástupců všech možných genderů, ať se to hodí nebo ne, byla roztrpčena. Druhá, hodlající býti „pokrokovou“ za každou cenu, byla nadšena a odhodláná film velebit a bránit.  Tolik dohady. A nyní názor na výsledek. Naprosto zbytečný snímek. Ano, černá Anička Boleynovic je vskutku pověstná „pěst na oko“. Stejně tak její bratříček. (Tatíček téhle povedené rodinky absentuje, že by došli černošští herci?) Proklamované představení zkušené ženštiny, která dostala muže – krále, tam kde ho chtěla mít (jen ho tam nedokázala udržet), jakožto bojovnice za práva žen ve společnosti, ovládané patriarchálním řádem, se nekoná. Anna Boleyn se potácí naprosto bezúčelně snímkem, úplně stejně jako ostatní nešťastné postavy. Všichni vypadají, že nevědí, proč konají, co konají, proč hovoří, co hovoří a s kým to vlastně hovoří. To vše se odehrává v jakési „pastoušce“, která vyvolává touhu uspořádat na chudobného anglického panovníka veřejnou dobročinnou sbírku. Divákovi se naštěstí pravidelně připomene, vloženým psaným upozorněním, na co se to vlastně dívá. Jen by to psané upozornění měl doprovázet pořádně silný zvukový efekt – pro ty co zdřímli. Jediné, za co jsem vděčna, je že děj začíná až po smrti anglické královny Kateřiny Aragonské, takže tato osobnost byla bohudíky zprznění ušetřena. Úhrnem – zbytečná pitomost. Zbytečná pitomost, pokud mělo jít o snímek historický. Pitomost a propadák, pokud mělo jít o upřímně míněnou propagandu.