Ailiseu (2009)

Celá první série mě doslova pohltila. I když jsem na to koukala v roce 2019, kdy už byla korejská produkce s kvalitou natočených filmů už na jiné úrovni, tak se mi to líbilo. Jakože mi ani tak nevadila sem tam divná kvalita obrazu. Příběh byl hodně silný. Láska, přátelství a zrada, vše dohromady s životem agentů NIS. Pokud jde o druhou sérii, tak mě vůbec nechytla a ani jsem ji po prvním díle nechtěla dokoukat, každopádně se to letos budu snažit napravit. Pokud ji najdu. Ono je občas velmi těžké dohledat některé seriály, pokud je neodkoupil Netflix.

Děravý scénář, levná akce, zoufale nevyřešené motivace postav. Kamera používá zhruba tak pět různých druhů záběrů stále dokola. Někdy je vidět, že nevyšel záběr, ale stejně prošel do finálního střihu, protože nezůstal rozpočet na dotáčky.

Jeden a půl hvězdy za sympatické herecké obsazení a prvních pár dílů, které jakžtakž dávají smysl a dá se na ně koukat. Druhá polovina seriálu pro mě byla doslova bolestivá, závěr už jen čistý cringe a poděkování bohu, že mé utrpení skončilo...

Vzal jsem to kapánek opačně – nejprve Athena, pak teprve IRIS :-) Nicméně, to co jsem napsal o Atheně mohu použít i zde. Předně je zde nutno nechat šedou kůru mozkovou odpočívat a rozhodně u toho moc nepřemýšlet, logika zde opravdu hodně často jde stranou. Jako příklad uvedu např. útěk našeho obětního beránka z Maďarska, opravdu nepolapitelný hoch – buď má nadpřirozené schopnosti a nebo jsou všichni okolo tak neschopní. No a co se týče ukrutně snadného napadení centra NSS, to už snad ani komentář nepotřebuje, brilantní zabezpečení, ačkoli stále to nebylo tak zoufalé jako zabezpečení centra Cyberdyne v novém Terminátorovi, tam stačil jeden sekuriťák dole u vchodu :-) Co pak vyzradila svému klukovi Mi Jeong v 17. díle už je opravdu na hlavu postavené. A věčné téma proč skoro nikdy nikdo nic netrefí snad už necháme stranou. Tak, nyní k samotnému obsahu. Začátek připomíná spíše romantický seriál, akce vcelku málo, ale stěžovat si nelze, je to milé a zábavné. Posléze už jsem se ale začal trošku nudit, jak se rozpadne zamilovaný páreček, nějak to nemá ten správný náboj, nicméně ten se objeví opět zhruba po půlce seriálu, po stránce konspirační je to pěkné a určitě nad úrovní Atheny, ač závěr není příliš napínavý. Paradoxně Athena mne celkově oslovila trochu více – předně je zde ku prospěchu věci, že ústřední dvojka je stále spolu, tudíž romantická linka je zde výraznější, častější a silnější. Stejně tak zlo je v Atheně jaksi konkrétnější a působivější, v IRIS je to takové dost komplikované a rozložené mezi mnoho uskupení a osob. Ano, je tu šéfík NSS, ale na toho hajzlíka z Atheny zkrátka nemá, není to zkrátka ten správný typ padoucha :-) Tedy shrnuto – IRIS je v pár věcech jiný než Athena, ale rozhodně ne horší. 74%

Celkom zaujímavý akčný kórejský seriál o príslušníkoch NSS, ktorý, pokiaľ od neho neočakávate prepracovanú schému fungovania zahraničných tajných služieb a nevadí vám ľahká romantika, prepletená sieťou konšpirácií čo honbou za teroristami, pobaví a udrží. Výhodou je, že taký Byeong-heon Lee je vďaka sérii G.I.Joe či westernu Dobrý, zlý a čudný známy aj u nás (teda aspoň z videnia), a preto treba oceniť zaujímavý casting rovnako ako výbornú hudbu.. Pri IRIS sa človek zabaví, ale k inteligentnému thrilleru to má ešte ďaleko. Zato mu nechýba mladícka húževnatosť a energia, ktorá z neho priam vyžaruje. Zatiaľ lepšie 4*. UPDATE: Po 5. diely naberá dej riadny spád a seriál sa zlepší po každej stránke - viac akcie, zaujímavejšie zápletky a zvraty, a hlavne sa divák začína dostávať k príbehovému jadru celej série - teda politické hrátky s jaderným výskumom a vzťahom medzi oboma Kóreami, ako aj, čo je to IRIS... Seriál ma jednoducho až do konca neuveriteľne bavil aj napriek jednoduchosti a priamočiarosti, s akou je scenár vystavaný. Akurát ten patológ a Mi Yeong boli občas uletení až príliš aj na mňa.

Ze začátku se to s lahvinkou vína a trochou cynismu jevilo jako celkem slušná komedie. Bohužel víno došlo. Dva tři kiksy bych ještě dokázala přejít bez povšimnutí (doslova), ale pokud jde o dva tři kiksy NA DÍL, tak potom už s tím mám problém. Chybí tam nějaká kontinuální návaznost scén, střih funguje jak deux ex machina, aby vyřešil vše, nad čím se tvůrcům nechtělo přemýšlet, a postavy se zarytě tváří, jakože vše probíhá v pořádku. Ale ono neprobíhá v pořádku snad vůbec nic. Super-tajné NSS funguje spíš jako podpora teroristů než jako prostředek pro jejich potírání. Jak by taky mohli proti terorismu bojovat, když jim chybí nějaké vnitřní uspořádání a kromě občasné buzerace od vedení si jednotliví členové vlastně můžou dělat, co chtějí. Navíc jsou všichni tam tak neuvěřitelně důvěřiví, že by je bez problémů dokázal podvést první kolemjdoucí zlodějíček. Stejně tak teroristi, kteří mají ve svém středu osobu, které nikdo z nich nevěří, ale oni ho nechají poflakovat se po všech čertech a nikoho nezajímá, jestli třeba náhodou nepeče s nepřítelem. Pojem "tajná organizace" je tu taky jenom tak hodně volně, protože sice o NSS nevěděl ani člověk, který měl na starosti tajné služby, ale zase o nich ví všichni příslušníci policejních složek, protože pro agenty není problém se jim jako NSS legitimovat a tím nade vší pochybnost prokázat, že namístě útoku mají co dělat. Pokud jde o další "tajnou" organizaci - IRIS - tak tam to alespoň není tak očividné. Přesto když někde v klubu hrají od Big Bangu Hallelujah, tak sice to dává TOPovi super antré, ale nikoho už asi nenapadlo, že se tam o IRIS vlastně zpívá. Toliko k tajným organizacím. Celkově jsem zklamaná. Desetistránková esej by se dala napsat o tom, kde byla chyba (čti chyby), ale kdyby to byla alespoň zábava... Jako komedii bych to byla schopná přijmout trochu vlídněji, ale to se bere tak neskutečně vážně, že se sama sebe musím ptát, proč jsem to vlastně dokoukala.