Agent beze jména (1988)

Námet zaujímavý, ešte o niečo viac relatívne drsná a chladnokrvná poloha TV filmu. Zo spracovania cítiť onú televíznosť, lebo nepripomína kinofilmy, skôr 'európu', ale práve kvôli tomuto poĺahčujúcemu faktu viem prižmúriť očko. Neskôršie filmy Bournovi sú po tejto stránke samozrejme už niečom inom. Chamberlein je na rolu už trochu pristarý (jeho akční oponenti dokonca ešte o hodný kus viac), ale stále je ťahákom, tak prečo nie. Síce pobaví, keď behá po ulici so zbraňou v ruke, strieľa v priestoroch s ľudmi (napr. v banke) a nikto sa pritom extra nevzrušuje, nevolá sa polícia, streľbu ako keby nikto nepočul - no radosť pre obe bojujúce strany. Ale akcie i napätia je celkom dosť a napriek vyše trojhodinovej stopáži rozdelenej na dva filmy má dobré tempo a dobre teda aj ubieha. Mám niekoľko výhrad, ale kvôli iba televíznemu spracovaniu viem očko (občas i dva) prižmúriť.

Zfilmováno podle románu Roberta Ludluma z roku 1980, předchůdce mnohem známější verze s Mattem Damonem. Richard Chamberlain v roli agenta bez paměti, který je vyloven polomrtvý z moře u francouzského pobřeží. Zjistí, že se jmenuje Jason Bourne, má miliony na švýcarském účtu a někdo ho chce zabít. Unese Marii, ale ona trpí Stockholmským syndromem a hned se do něj zamiluje, spolu se pak snaží odhalit Jasonovu minulost, zatímco unikají vrahům teroristy Carlose a CIA Treadstone. Oproti druhé verzi má film old-school feel, je méně akční, více dialogový

Poněkud rozvleklé špionážní drama, které nesází na akci, ale spíš na napětí, jehož hladinu z velké části udržuje nejistota. Největší slabinou je vedle přestřelené délky bohužel Chamberlain, kterému role vůbec nesedla, hodně to skřípe i kolem postavy Marie. Ani Chamberlain, ani Jaclyn Smith u mě jako diváka navíc nebudí ani sympatie, ani zájem, navíc ani jeden z nich nepůsobí příliš uvěřitelně.

Predchodca filmu Agent bez minulosti s M.Damonom, ktorý pojednáva o rovnakom deji , muž stratí pamäť  pri nehode pádu,nájdu ho ľudia , ktorý ho predhodia lekárovi a ten mu pomôže sa vrátiť späť do života  a  zároveň bude považovaný za vraha , spozná sa medzitym so ženou , ktorá sa do neho zaľúbi a začne mu pomáhať dokázať svoju nevinu 3* Film ,(nie seriál ako je nesprávne uvedené) je rozdelený do 2 častí

Byl vyloven z moře a neví kdo je a jak se tam vzal. Rozhodne se pátrat po své minulosti a dát svůj život dohromady. A nestačí se divit. Pomaloučku se dostává do světa špionáže, čímž se mu také postupně začnou vybavovat veškeré dovednosti hodné agenta. Kdo by dnes neznal slavnou knižní předlohu ´The Bourne Identity´ od literárního autora Roberta Ludluma, která byla nejen mnohokrát zfilmována, ale stala se také inspirací pro nejrůznější obdobné špionážní snímky. Tato dvojdílná televizní adaptace s celkovou stopáží tří hodin představuje v hlavní roli Richarda Chamberlaina, který se toho zhostil vcelku shovívavě. Jako James Bond či Jerry Cotton zrovna není, ale svůj aspekt televizní zábavy v rámci špionážního žánru má. Děj se výrazně věnuje rozvíjejícího charakteru, daných situací a nejrůznějších vztahů, takže o nějaké akční rošambo rozhodně nelze zavadit. Akční scény přítomné samozřejmě jsou, ale takřka v rámci žánru snad jen z nutnosti. Zkrátka, netlačí se na pilu pro absolutní dokonalost, jak by dnes leckdo mohl očekávat. Své předloze je ale toto zpracování daleko věrnější, i když závěrečná etuda druhého dílu je jen poněkud jiná. Rozdělení do dvou dílů v celovečerní stopáži je tak daleko přínosnější, než kdyby se to uvedlo v jednom celku. Po boku Chamberlaina pobíhá Jaclyn Smith, která se na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let proslavila v televizním seriálu ´Charlieho andílci´ (1976-81), takže žánrové zkušenosti má a ve své roli se jí daří dobře. Výprava je dostatečně přijatelná a  ty menší akční scény snad ještě taky. Efektové, na jaké jsme dnes zvyklí, sice nejsou, ale na takovýto televizní thriller prostě stačí. Televizní patos samozřejmě také nechybí, takže některé scény naopak přijdou poněkud až úsměvné. Dobrodružný aspekt a napětí v rámci špionážního thrilleru si však ještě snaží udržet, takže v rámci nostalgie se to ještě dá jako takovou obyčejnou oddychovku pojmout.