Zrno (2017)

FILMOVÝ SCI-FI MARATON 2023– země č. 30:TURECKO: Magický zážitek, zásah do černého! Svět budoucnosti s netradiční úvodní zápletkou kolem pěstování plodin a vzrůstající zemědělské krize mě od začátku upoutal vizuálním zpracováním, se kterým si režisér s černobílou kamerou náramně vyhrál. Stejně tak si mě film získal úžasnou atmosférou snad každého záběru, charismatickým Jeanem-Marcem Barrem v hlavní roli a od jisté doby i osobitým překlopením nasledujícího děje do existenciálního putování krajinou. Jedna z point této svérázné futuristické vize, spočívající v alternativním vyžití člověka bez klasického přijímání potravy, pouze s čerpáním síly ze základních plodin, mě zvláštním způsobem děsila i fascinovala současně a stoupající vnitřní hlad hlavní postavy postupně přidával na napětí a zneklidnění. K největším zážitkovým scénám určitě patří akce na dřevěné loďce se snahou vyhnout se kontrole radaru uprostřed jezera plného lidských mrtvol. Tajuplně podmanivá atmosféra dlouhého putování krajinou po apokalypse stylově evokuje TarkovskéhoStalkera, akorátZrnoje pro mě ve vztahu kStalkeroviaž taková jeho „vylepšená verze“, která (přestože postrádá barevné scény) nepřetahuje spřízněný námět v pomalém tempu do příliš nekonečných tří hodin a na jejímž konci jsem se tolik neztrácel. S viditelnou inspirací nemám problém, když si snímek zachovává svůj odlišnou vlastní poetiku, přicházím s jiným světem a ústředním tématem a také směřuje ke svému magicky podtrženému konci vlastní cestou.[90%]

Ze zajímavého a atmosférického postapa se postupem času stane poněkud utahaná podivnost a z ní se pak stane turecká sci-fi verze Čtyř dohod, která jednoduché myšlenky, které bere jako skálopevná fakta, nad kterými by bylo rouhání si hlouběji zamýšlet, interpretuje jako strašně složité a symboly nabité podobenství, které ale nakonec je přesně tak jednoduché jako veškeré myšlenky které zde zazní. A taky je to typicky turecky pomalé, ale to už je u jejich kinematografie zvykem, nebo aspoň u té současné. Zvědavý jsem na to byl opravdu hodně, ale nakonec se u mě spíš dostavilo zklamání, jelikož z těch dvou hodin moc nevypadlo a závěrečná scéna je wtf, u kterého doteď nevím, jestli ho dokážu akceptovat a nebo se mu spíš chci smát. Obojí bohužel nejde. Ale i přes to zklamání tomu tři hvězdy dám, protože natočené je to skvěle, něco do sebe to stejně má a nějak osobité to taktéž je, takže v tom pro mě na takové hodnocení je dostatek kladů. Popravdě se ale divím, že za tím stojí zrovna režisér "obrácené trilogie" Vejce-Mléko-Med, tu mám v hledáčku už dlouho a asi mě nikdy nenapadlo režisérovu filmografii projít pořádně, jelikož Zrno jsem v ní vždycky minul a přitom ho mám v plánu stejně dlouhou dobu... Slabé 3*

Filmu sa nedajú uprieť kvality. Kaplanoglu sa vracia s novým filmom a je iný ako jeho predchádzajúce. Postapokalyptický príbeh, ktorý je divákovi prezentovaný ako hranica medzi realitou a snom funguje len do určitej miery. Hoci po formálnej stránke sa filmu nedá veľmi čo vytknúť - je to funkčné turecké sci-fi, po tej významovej stránke to už trochu kolíše. Stalker od Tarkovského mal hútnejšiu atmosféru a silnejší význam. Hoci sa v tomto prípade nejedná o hlúpy film a je plný významov, nedá sa mi vnímať film ako do značnej miery nedivácky. A pritom mám rád vyššie spomínaného Tarkovského a nemám problém ani s Lynchom, ktorý si ide väčšinou svoje - divák/nedivák. Akosi sa mi len nedarilo ponoriť do toho sveta. Do jeho naliehavosti. Scény s kyselinovým dažďom, vrecami pôdy a putovanie dezolátnou krajinou sú spravené perfektne. Dokonca aj Barr ako hlavný predstaviteľ je v rámci príbehu funkčný. Len taký ten wow efekt zo začiatku sa začne vytrácať veľmi rýchlo. Stále si ale myslím, že sa to oplatí vidieť.

Čiernobiele fluidum blbosti. Vízia apokalypsy zeme takpovediac v chaotickom čiernobielom
projekte psychoanalytického režiséra na tak chaotický pohľad zániku zeme je až bolestivé
dopozerať. Ak je niečo horor, tak toto monštrum je horor umenia. Vypnúť obraz a počúvať
len hudbu je tu to najzhovievavejšie. To je tá jedna hviezdička.

Naléhavost sdělení černobílé ekologické postapokalyptické vize zničené Země, kde nic neroste, je silně tlumena skutečností, že při sledování jsem se dost nudil.1) Po snímcích Vejce, Mléko, Med přichází 54letý turecký scenárista, režisér a producent Semih Kaplanoğlu (zde i podíl na střihu) s filmem Zrno._____

2) Alegorické pojetí 18. súry koránu (Jeskyně) o 110 verších je vpravdě mezinárodním dílem._____Natáčeli ho na třech kontinentech (Anatolie, detroitské opuštěné automobilky a ocelárny a dále záběry z Bonnu, Bochumu, Kolína (německého), Wuppertalu a Düsseldorfu) v angličtině._____Herci jsou opravdová směska: Němec s americkým otcem a francouzskou matkou, Rus, Bosňan, Rumunka, Belgičanka, Japonec, Švýcar či Angolan._____

3) Film působí (a má působit) "divně". Černobílý negativ považuje režisér za nejlepší cestu k propojení různorodých prostředí, počasí a nálad. Toporná angličtina spolu s nejasnou činností na plátně působí, jak má. Inspirace Tarkovským je zřejmá._____

4) Kdybych se tak nenudil, ocenil bych snímek lépe.