Zkázonosná kometa (1984)

Já mám pro tyhle béčka prostě slabost. Když se navíc odehrávají v osmdesátých letech, tak mi nevadí ani brakovost a mizerné efekty, protože je převrství tehdejší styl a hudba. Noc komety má trumf v podobě Catherine Mary Stewart, která tehdy vyzobávala role asertivních ale sbalitelných holek ve filmech všech žánrů a stejně jako Amy Jo Johnson o desetiletí později byla pro spoustu kluků první platonickou láskou. Tím sice klady filmu - mimo dvě výše uvedené složky prakticky končí, jenže ono to není málo. Její Regina Belmont je totiž pravá ženská hrdinka, která k tomu aby vynikla, nepotřebuje scénář dělající z chlapů uťápnuté chudáky, nebo hypertoxické blbce. V dnešních filmech posedlých snahou ukázat "girl power" podobné postavy prakticky neuvidíte.

Nálepka komedie je zde opravdu zavádějící, respektive dnes kombinace hororu a komedie vypadá trochu jinak (hůř), ale jinak jsem s občasným frkem neměl problém. Filmu se povedlo zejména obsazení dvou hlavních rolí a ne náhodou ty holky mají celkem kultovní status, no a atmosféra a záběry na prázdný město s rudou oblohou jsou taky funkční a mám pro tyhle situace kdy přes noc všichni zmizí slabost. Horší je to bohužel se scénářem kterej zmrvila celkem amatérská zombie linka a nudný scény s vědcema, takže se tak od půlky filmu nudíte. Nicméně pro fanoušky 80s povinnost.

Mám rád staré americké béčkové filmy z osemdesiatych rokov minulého storočia. Predovšetkým horrorové a sci-fi snímky si viem fakt vychutnať. Preto som sa potešil, keď som natrafil na titul "Zkázonostná kometa" (Night of the Comet), ktorý bol vyprodukovaný v roku 1984. Režíroval ho Thom Eberhardt. Totálne ma naň navnadil aj jeho pracovný názov "Teenage Mutant Horror Comet Zombies". Znelo mi to ako názov piesne od Roba Zombieho. Hovorím si, že to bude parádna sci-fi horrorová retro jazda. Návrat do zlatej éry amerických video horrorov. Zostal som však sklamaný. Bola to zmes postapokalyptického sci-fi a komédie s malou dávkou zombie horroru. Tento koktail by mi nijako zvlásť nevadil, ale bohužiaľ celkové spracovanie malo dosť závažné nedostatky. Príšerne som sa pri tom nudil. *

Night of the Comet, resp. Thom Eberhardt, si zobral všetko dobré zThe Omega Man, po všetkých stránkach prepracoval a vylepšil, utiahol atmosféru, pridal hlavnú hrdinku s veľkými krásnymi očami, kamere nahodil oranžový filter, pre oblohu L.A. typický, vibe osemdesiatok podčiarkol a podpísal správnou hudbou a automatmi s arkádovými videohrami a eliminoval absurdnú zápletku o biologickej vojne a tajnom spolku, len aby to nakoniec dopadlo rovnako s možno ešte blbším príbehom ako v Ω. Ďalším váženým bonusom je, že Eberhardt pracuje s aspektom prázdneho mesta prakticky celú stopáž, kde v prípade Sagalovho počinu som mal dojem, že na túto strunu hrá tak prvých 20-30 minút. Druhý replay je za mnou a na obzore vidím kľudne aj ďalšie dva, lebo vždy, keď vidím Catherine Mary Stewart v tých saténových večerných šatách, príp. ju jediacu pelendreky v tom "oranžovom smogu" Mesta anjelov, mám chuť si to dať zase. (3.10.2020) (10.4.2021)"The Mac-10 submachine gun was practically designed for housewives."

Dnes sa mi jeden užívateľ vyhrážal, že ak dám tomuto filmu menej ako tri hviezdy, tak ma vyhodí z obľúbených. Tak teda - 3, 2, 1 ... TERAZ :D Za mňa ani zábavné, ani hororové, pričom jediné čo stojí za zmienku sú občas solídne spracované masky a nápad v podobe prepojenia katastrofy so zombie. Keby to malo aspoň nejakú atmosféru, ale bohužiaľ tá je tiež vzhľadom na odľahčený spôsob poňatia príbehu dosť nevýrazná. Celý film sa nič nedeje, teda pokiaľ niekto nedocení nakupovanie v obchodnom centre či doslova úmorné dialógy. Nuž priateľu, toto nie je ani za obligátne DVE. Tu skutočne nie je čo hodnotiť, aj keby ako chcem, pričom od “odpadu” ušla táto doslova márnosť nad márnosť o milimeter.