Živý terč (1993)

Nostalgia jak hovado..Minule to davali na nemenovanej stanici tak sme to na Prime pozerali...Van Damme s dlhymi vlasmi je sympatak a ved on je vždy a fuurt skáče a rozdava kopačky z otočky..sem tam nejakeho hada chytí pod krky a tak..Vydareny akčnák z 90satek a jeden z tych lepších filmov aspon teda za mna tejto legendy .

Van Damme sice střílí a kope slušně, ale moc toho nenamluví. Škoda. Táhne to hlavně Lance Henriksen. Jinak rozhodně pěkné New Orleans a akční scény. Když se řekne New Orleans ve filmu, tak se mi vybaví tohle. Taky je škoda, že svižné tempo se úplně rozpadne v poslední půlhodině ve skladu. Tam je to fakt nuda.  4-*

Začátek cajk, pátrání cajk, trochu divočina už začala při přestřelce na ulici u auta zprostředkovatele práce, protože aby tam ve vlnách najížděli gangsteři a široko daleko kolem nikdo, bylo trochu divný. Pak ale najednou hned džungle s hadem (ehm), za chvíli strejda s domkem a korunu tam dali v tý fabrice na čínský lampióny nebo co to byla, Van Damme tam lítá mezi proudy kulek a střílí ze všeho, co najde. Akční film s kickboxem by byl fajn, ale superakční se střílením už je s ním průser.

Živý terč je přesně ten typ akční pecky, kvůli které člověk miloval devadesátky. Van Damme tu lítá, kope, skáče a jeho legendární háro má vlastní energii  a všechno to funguje překvapivě skvěle. John Woo přiváží do Ameriky svoje typické akční balety, nechává poletovat holubice, motorky i záporáky a servíruje scény, které mají styl, švih a pořádnou porci filmového testosteronu.
 
Příběh je jednoduchý, ale plně funkční  a o to jde. Henriksen a Vosloo tvoří luxusní duo padouchů, každý jejich vstup na scénu má charisma na rozdávání. Akce je pořád šťavnatá, nápaditá a místy až radostně přepálená, přesně tak, jak to má Woo rád.
 
Je to čisté, radostné, poctivé béčko, které neschovává, čím je  a právě díky tomu baví od začátku do konce. Stylová devadesátková jízda, která nestárne.

Velká akční zábavná jízda v režii Johna Wooa. Jako jeho hollywoodský debut obsahuje slušnou nálož akce, mrtvol i zpomalených záběrů. A v hlavní roli belgický karatista Jean Claude Van Damme. Už jen ten úvod JCVD ve filmu stojí za to. Nejprve ho sice sledujeme jako dlouhovlasého muže s náušnicí v uchu, který jen tak posedává v jedné kavárně. Zanedlouho poté, však už svými kopy sundává místní chlápky, kteří okradli a obtěžovali pohlednou dívku. Velice svižný začátek snímku, zároveň dneska už poněkud úsměvné, zejména ve výrazu zachráněné Nat. Její zkušenost z představení JCVD, resp. jeho postavy Chance Boudreaux, ji natolik oslní, že ho požádá o pomoc při hledání ztraceného otce a jelikož Chance má dluh a potřebuje peníze, tak prácičku bere. Při pátrání narazí na lidi, kteří movitým klientům v New Orleans nabízí nevšední zážitek - lovení válečných veteránů. Jenže smůla pro ně, protože narazili na nesprávného člověka. Film se téměř celou dobu drží divokého akčního tempa, jehož hybatelem je samozřejmě JCVD, který střílí všemi směry nejen z jedoucí motorky, ale dokonce pálí po nepřátelích z brokovnice také ze sedla koně a nezapomíná ani na své bojové umění. Proti němu stojí drsný a stylový protivník Emil Fouchon v černém kabátě rovněž s brokovnicí v ruce, jehož hraje Lance Henriksen. Vše zakončí jedna velká přestřelka ve starém skladišti, kde dojde také na hromadu výbuchů. Živý terč patří rozhodně k těm nejlepším snímkům s Van Dammem, ačkoli je to devádesátkové béčko i s tou old schoolovou, místy až podivnou hudbou.