Živý terč 2 (2016)

Další příživníček naŽivém terči. Podobných filmů dnes už existuje celá řada. Přitom začátek nevypadal vůbec špatně a příjemně navnadil. Boj v ringu a zabití přítele taky nebylo vůbec špatně natočené, ale potom se už z toho stal jen takový chudý příbuzný mnohem lépe natočených filmů. Banda lovců pod vedením „T-Baga“ (Robert Knepper) vypadala směšně již od začátku (chovali se jak banda pitomců, co pomalu netrefí ani stodolu ze tří metrů) a Rhona Mitra má sice pořád pěknou postavu, ale po ksichtu už teda nic extra. Scott Adkins to sám vytrhnout nemohl a ti dva šikmoocí po boku tomu taky zrovna moc nepřidali. Závěr to už byla jen fantasmagorie a přehlídka trapnosti. Podprůměrná podívaná na jedno zhlédnutí.

Je to nízkorozpočtové béčko, i když příběh dává větší smysl než v jedničce. Především se odehrává v asijské džungli, kde jedinou vládní sílou je podplacený generál - jednička se odehrává v USA, kde lovci nějakým způsobem operují, aniž by po nich šla policie, FBI atd. Některé prvky tu jsou zjevná inspirace prvním dílem - bojová umění, cool přestřelky (či spíše snaha o ně), zpomalovačky a dokonce v pár scénách i ty holubi alá John Woo. Stejně jako minule, i tady jsou nejzajímavějšími postavami hlavní padouchové: Robert Knepper (zastává úlohu Lance Henriksena z prvního dílu, má dokonce i stejnou zbraň jako on) a Temuera Morrison (zastávající úlohu Arnolda Vosloo). Nehrají však tak výrazně, jako jejich předchůdci. Škoda... Jednička je určitě lepší, i když jen o trochu.

Fetišistický brak, kde se moc nepovedla ani choreografie soubojů. Na druhou stranu svou blbostí tohle céčko dokáže  chvílemi slušně pobavit, byť v o něco nižším levelu než nejlepší nejhorší filmy. Nicméně třeba pád ze strmého svahu přímo na slona a následuje celek s říční deltou a těmi slony, kde po svahu není ani památky či minové pole, kde vedle sebe leží ohořelý gazík a buvol, stálo za to.  Jako situační nechtěná komedie tak k popukání, ale to jsem od  specialisty na filmový parazitismus víceméně očekával. A tak zklamaly zejména fighty, u nichž jsem díky angažmá Adkinse očekával libovou záležitost, ale dostalo se mi vesměs jen přehlídky  viditelně předem připravených pozic a špatně použitých zpomalovaček, z nichž asi nejvíc ční souboj nejtrapnější s panenkou paní Mitry v latexovém oblečku. Dvě hvězdy, především za tu nechtěnou zábavnost, ale jestli já to nepřehnal....

Je tu Adkins, je tu blbej příběh, je tu ta cool kuš, je tu ta cool zbraň, kterou používal Henriksen v jedničce. jenže v porovnání s tímhle je jednička ještě lepší než ve skutečnosti je. Tahle béčkovocéčková nuda mě nedokázala zabavit ani na sekundu. Asi nikdo nečeká oscarový scénář, ale kdyby alespoň ta akce za něco stála. A taky bohužel Adkins není Van Damme s dlouhými vlasy.

Tohle nebylo ani béčko, ale hodně špatný céčko. Klipoidní záběry stejně jako u verze s Žankem Klódovým Van Damovým, ale tam to mělo nějaké kouzlo a atmosféru. Tady ani hovno. Zpomalené záběry při každé pitomé příležitosti a to i při házení rýže, lezly na nervy a byly vyloženě trapný. Zaporák měl těžce evokovat charismatického Lance Henriksena, ale byl to jen umělý panák,  stejně jako ten jeho poskok alá Arnold Vosloo. Rhona Mitra měla asi doplnit drsný ženský prvek, ale když si to vykračovala krokem modelky a těsně za prdelí jí vybuchla raketa, VYSTŘELENÁ Z MOTORKY, musel jsem se strašně smát a to je jen jedna z mála směšných situací.