- CZ dabing
- HD
- 18+
Zbraň (1990)
Sledovat Zbraň online
O filmu Zbraň
Je 21. století a svět postihla nukleární válka i ty nejhorší ekologické katastrofy. V této nehostinné krajině se snaží přežít mladý pár, do jehož života však nečekaně zasáhne nepřátelsky naladěný robot. Režisér Richard Stanley celovečerně debutoval právě tímto apokalyptickým snímkem odehrávajícím se v budoucnosti po nukleární válce. Země se proměnila v radioaktivní pustinu, na níž vyschly oceány a vše vypadá jako neúrodná poušť. Dylan McDermott zde ztvárnil roli „tvrďáka“ Mosese „Mo“ Baxtera, vyčerpaného bývalého vojáka, který tráví většinu času v „zóně“, vyprahlé krajině poseté zbytky radioaktivního odpadu z války. Na „výletě“ se svým parťákem z války Shadesem (Jon Lynch) narazí Mo na zajímavou věc – hlavu robota. Koupí ji od hrůzně vypadajícího „poutníka“ (Carl McCoy, frontman gothicrockové formace Fields of the Nephilim) a odveze ji domů své samotářské přítelkyni, umělkyni Jill (Stacy Travis), aby ji mohla použít na svou poslední sochu. Ani jeden z nich však netuší, že rozbitý robot je ve skutečnosti prototyp bojového kyborga Mark 13, který je schopen, pokud je v boji zničen, se sám z dostupných materiálů obnovit. Mark 13 se o svou obnovu samozřejmě pokusí, napojí se do elektrické sítě v Jillině obydlí, které se spíše než domu podobá pevnosti, a chystá se ji zabít.
Témata
Obsazení
Trailer
Pokud se trailer nepřehraje, otevřete jej na YouTube ↗.
Tato stránka je generována automaticky za pomocí údajů zjištěných z veřejně dostupných zdrojů a sjednocených pomocí AI ChatGPT. Uvedené údaje nejsou redakčně kontrolovány, monitorovány ani upravovány a mohou být nepřesné či nesprávné.
Komentáře (75)
Komentáře jsou vkládány jejich autory a nepodléhají redakčnímu schválení ani kontrole. Za jejich obsah odpovídají jednotliví autoři. Komentáře mohou být automaticky přebírány z dalších webových stránek.
Jako kdyby někdo vzal hromadu starých součástek ze sběrného dvora, prohnal je přes videoklipovou estetiku a pak všechno sešrouboval dohromady rezavým šroubovákem. Všude blikající diody, přepálené kabely, kovové pazvuky a mašiny, které vypadají, že by se rozsypaly při prvním zkratu a přesto se pořád hýbou. Celý příběh stojí na jednom armádním robotovi poskládaném z náhodných dílů. Každý, kdo někdy otevřel starý televizor nebo pájel utržený spoj na desce okamžitě vidí, že některé věci tu fungují spíš silou scénáristovy vůle než elektřinou, ale právě ta špinavá technická atmosféra má něco do sebe. Kov tu vrže, chlazení hučí a všechno působí přehřátě, jako počítač puštěný moc dlouho. Hardware je tak zdlouhavý film, který se občas vleče jako magnetofonová páska zamotaná v přehrávači, postavy nepůsobí příliš živě a dialogy místy šumí do prázdna jako špatně naladěné rádio, a tak zůstává hlavně vizuál a pocit dosluhující techniky na hranici kolapsu, což samo o sobě nestačí.
Zdroj: ČSFD.cz (2026-05-08)Pův. komentář 8.4.2010: Tak strašlivá sračka, až to bolí se na to koukat. Otřesný vizuál (rudý filtr celý film), jedna místnost ve které se odehrává celý film, debilní kecy, debilní muzika a navíc skoro hodina nudy, než se začne něco dít. A tady si zaSPOILuju, protože jak se začne něco dít, tak to stojí za to - robota, kterého neporazí výbuch, tisíce kulek, elektřina nakonec zabije sprcha a zbytky ŽELEZA rozmlátí baba DŘEVĚNOU bejsbolkou :-))) Jako uvítání do sci-fi béček 90. let naprosto úžasný začátek. EDIT 2026: Zpočátku zajímavé postapo se rychle mění na nudný robo-horor z bytu, k tomu řve metal a postavy vedou naprosto mimoňské debaty. Když začne "akce" režisér ji pohřbívá šílenýma psychedelicky-vyfetovanýma scénami v kulometném střihu až se mi dělalo zle. K tomu ultimátně debilní konec = naprosto zasloužený odpad. PS: Podobná pseudoumělecká srágora byla i Stanleyho Barva z vesmíru, o mizerném dr. Moreauovi ani nemluvě
Zdroj: ČSFD.cz (2026-04-19)Distopicke sci-fi s nižším rozpočtem, ktere to nahrazuje vynalézavosti a vizuální stylovosti až na úkor vypraveni. Hodně sexu, potu, mastnoty, futuristické městské špíny, stylistického melodramatu, děsivého syntezátorového soundtracku, červeně zbarvené kyberpunkové estetiky, vražedného vojenského kyborga a postapokalyptické sestupné spirály lidstva.
Zdroj: ČSFD.cz (2026-04-05)Cyberpunková výprava s espritem živých nočních můr Kylea Reese naráží na strop trikových možností a scénáristického důvtipu, ale mezi tím metalovým fašismem, industriálním apartheidem a pasivním přijímáním autoritářství mu nutno přiznat, že není zas tak nízko. Zarážející, jak se dokola omílá, co Číslu 13 žije urychlí cestu do křemíkového nebe a oni to nechají dojít až k finále, aniž by se alespoň objevil Geňa se svým: „Když tě pochčím, zkoroduješ..?“
Zdroj: ČSFD.cz (2024-04-08)Moje cesta tímhle filmem – od naprostého znudění a zmatení až k velké spokojenosti. První půlku vůbec nechápete, co vám ten film chce říct, kam směřuje, pouze si všímáte v samém počátku celkem pěkné výpravy, hlasu Iggyho Popa coby dýdžeje v rádiu a Lemmyho Kilminstera, který tu má malou roličku taxikáře a pouští svůj motorheaďáckej hit ´Ace of Spades´. Zbývá hodina a čtvrt do konce, vy víte, že po zbytek filmu děj neopustí jeden byt a divíte se, čím to ještě chtějí vyplnit, vzhledem k jednoduché premise. A pak, s útokem robota, se spustí gejzír obrazové kreativity, vizuální osobitosti a pěkně čvachtavého gore. Je tu něco z ´Terminátora´, hodně z ´Tetsua´, trocha atmošky z Blade Runnera a vyhřezlé vnitřnosti, za které by se nestyděl ani Fulci. Opravdu velmi, velmi nečekané, jak film radikálně přehodí výhybku a z umorousaného béčka se stane obrazově osobitým dílkem, který originálně míchá žánry.
Zdroj: ČSFD.cz (2024-02-24)