Repo Men (2010)

Cením, že Sapotnik na to jde jinak a že se mu povedlo protlačit i hůře realizovatelný sci-fi námět, ale bohužel se to neobešlo bez svazujících limitů. Jednak v tom, že to stojí na vyloženě šablonovitém příběhu, ale taky proto, že to emočně celou dobu nesourodě lítá z místa na místo, až to nakonec spíš jen ubíjí. Přitom nápad je fakt dobrý, jeho načrtnutí taktéž, možnostem (ne)útěku že systému se to věnuje z mnoha hledisek a má to naprosto úžasně řešený dvojí závěr - jednak ten v uzavřené místnosti, ale hlavně ten, co přijde pak. Sice se závěrečná pointa dá odhadnout, ale tahle tečka za celým příběhem naopak sympaticky potvrzuje, že i přes veškerou akci to tvůrci mysleli fakt vážně. Jenže ukoukat ty dvě hodiny dá chvílemi zabrat, protože to natolik mění způsoby dynamiky, až se nedá na žádný zvyknout a místo uchvacování to akorát působí rozklíženě. To pak celku podlamuje nohy, protože na to, aby si tak časté střídání mohl dovolit, je prostě příliš omezený nedostatečně povahově vykresleným protagonistou, který se radikálně změní jak lusknutím prstů. Každé negativum se pak táhne celým filmem a přesně to je ten důvod, proč i přes pár velice sympatických míst nedokážu dát vyšší hodnocení. Ten film na to hluboko uvnitř má, ale podání je fakt nešťastné. 3*

Že by mi mohl jako milovníkovi sci-fi žánru uniknout nějaký snímek zapadající do této žánrové kolonky? To snad ani není možné, ale stalo se :D Režijní debut Miguela Sapochnika, kterého můžete znát jako tvůrce pár epizod Hry o Trůny, dopadl ve výsledku vlastně docela sympaticky. Samotný námět se zpětným vymáháním darovaných orgánů, když je nesplatíte, zní na papíře fajnově. A realizace též nedopadla mizerně. Jasně, ten svět mohli tvůrci trochu více rozvést. Umím si představit i TV seriál, ale co už. Máme, co máme. Co film zvedá do nadprůměru, je všemi opěvovaný závěrečný twist, který vás dostane do kolen. Tohle se prostě a jednoduše nedalo předvídat. A k tomu ta ultrarealistická brutální akce. Tady se Hollywood překonal. Za mě dávám obstojných 7/10

„Dlhujete to sebe a svojej rodine“. Klasická predajná formulka, keď chcete lapiť vtáčka do siete na produkt, na ktorý sa z pochopiteľných dôvodov nevzťahuje žiadne zdravotné poistenie. Biznis s umelými orgánmi je skvelá vec, pretože nikto nechce predčasne umrieť a preto si korporácie, ktoré obchodujú s týmto nedostatkovým tovarom môžu zabiť cenu, ktorú si takmer nikto nemôže dovoliť a vysoké mesačné splátky sú tá správna voľba otrokárstva. Problém nastáva, keď vynecháte splátky. Na dvere vám zaklopú Repomeni, ostrí to chlapci s porušenou zmluvou v jednej ruke a nožom v druhej. Nemáte šancu, budú od vás odchádzať s tým, čo vám už mesiace nepatrí. Srdce, ľadviny, pečeň, pankreas... Ak sa poddáte, neucítite nič, ak budete bojovať, bude to bolieť. No tá pravá hra začína vtedy, keď sa hlavný Repo Jude Law neochotne ocitne v polohe zákazníka.

"Podpíše. Každý podpíše."Sympaticky brutálne a úchylné, a na to záverečné mambo rozhodne nezabudnem, a nie že by som tomu mal čo vytknúť, herci super, akcia parádna, pesníčky chytľavé, plus zbožňujem tie humorné vsuvky ("Pre tých, ktorý stále počítajú, toto bolo moje štvrté odpadnutie."), ale celý čas som sa nevedel zbaviť myšlienky, že aká jazda z toho mohla byť, ak by sa toho chytil Cronenberg. To by to neskončilo len u mamba, ale pridalo by sa aj tango, balet a breakdance :-)

Neplatíte včas za své orgány? Pak se může objevit vymahač, který si je prostě vezme zpátky a to se může stát i samotnému vymahači. Podařený sci-fi thriller, který má spád i emoce. Navíc čí déle film trvá, tím je lepší, včetně samotného závěru. Za mě vlastně až překvapivě dobrý film a zasloužené 4 hvězdičky.