Zběsilá krev (2008)

Tak vážny príbeh podanýsucho ako martini a ešte aj bez olivy. Talianski partizáni boli podobní ako slovenskí - tiežvrahovia, často rovnakí ako fašisti, ale urobili sa z nich hrdinovia. Len v tom Taliansku niektorých aj za vraždy chceli súdiť, presne ako tu, keď zabili tehotnú ženu, ktorá proste bola len s nevhodným mužom. Ako jej vrahMarozinipovedal:"Feridaneurobila nič, naozaj nič. Ale bola sValentim. Revolúcia stiahne všetkých..."Ešte lepšie na tom je, že partizánskym vodcom, ktorý telefonicky nariadil popravu oboch aktérov, bolSandro Pertini, ktorý sa v roku 1978 stal prezidentom Talianska... Na rozdiel od svojich obetí sa dožil 94 rokov, im sa o tom nemohlo ani znívať, pretože Marozinimu údajne prikázal:„Popravte ich a nestrácajte čas!“No čo, vojna je vojna a príkazy k smrti sa na víťaznej strane považujú za hrdinstvo. Hoci, samozrejme, Ferida s Valentim neboli žiadny svätý párik, ako to vo filme aj vidíme, no z 2 a pol hodiny sa len pár minút venuje tomu strašidelnému koncubez súdua je to skôr o ich vzťahu a súkromnému životu.Belluccipôsobila dosť unavene, ale hodila sa to, keďže obaja fetovali prvú ligu. Plusom sú občasné dokumentárne zábery.

Je obrovsky promarněná šance, že takový film jakoSanguepazzou nás zapadl. Ptáte se proč? Luisa Ferida a Osvaldo Valenti byli hvězdami italského filmu v době, kdy tam také natáčela Lída Baarová a měla s Feridou roztočený jeden konkrétní filmGrazia. Povědomí o italském filmu před rokem 1945 je u nás ale naprosto tristní, dříve se jen mávlo rukou nad tím, že to byla kolébka antických historických velkofilmů a později se tam točily prakticky jen braky v jednotném stylu Telefoni Bianchi. A to zajímavé přišlo údajně až pak. Dneska tak úzkoprsí být nemusíme, archivy se pootevřely, k dispozici jsou nejen některé filmy Baarové (La Fornarina,Ti conosco, mascherina!,La sua strada), ale také italský film MachatéhoBallerinea hlavně doufám, že se někdy dočkám filmu s Rolfem WankouOrizzonte di sangue. Každopádně už ten postoj k filmové Itálii před rokem 1945 nemusí být čistě založený na nějaké telegrafické znalosti nějakých přečtených fragmentů, ale už můžeme pracovat s vlastní diváckou zkušeností a vsázet si ji do kontextu zkušeností se srovnatelnými evropskými kinematografiemi té doby.Sanguepazzotedy přináší společný životopis Osvaldo Valentiho a Luisy Feridy (vynikající Luca Zingaretti a Monica Bellucci) a zobrazuje 30. a 40. léta až do jejich popravy. Příběh je to nevšední, protože rodina Feridy po válce dosáhla jejího očištění (vina se neprokázala a navíc v době nelegální popravy byla těhotná), ale Valenti je dnes považován za vinného. Jejich vztah provází lesk a bída filmového průmyslu, italská pokrytecká katolická morálka a na vrcholu kariér ostrý pád na dno v podobně rozdělení filmařské obce po vzniku Italské sociální republiky, tzv. Republiky Salò. Pokud by příběh nebyl tak pevně ukotvený v realitě, mohla bych ho hodnotit pouze jako zdařilý válečný film, ve kterém kontrastuje luxus filmového průmyslu a jednotlivé akce italského odboje, ale takto je to mnohem zajímavější. A je pak už jen na pokročilých znalostech každého jednotlivého diváka, zda dokáže ocenit rekonstrukci filmařské praxe v době, kdy Mussoliniho klaka odešla do Benátek.

Zašlé zlaté časy Talianskej kinematografie Sophie Lorenovej a Marcella Mastroianniho, tak trochu pripomenuté v podobe Monici Bellucciovej a Luca Zingarettiho, kde sa nestratili aj ďalší, pod slušnou réžiou a vôbec, celou výpravou. Príbeh v sviežej autorite, pravého Talianskeho humoru, v reálnom režime, slušne prepracované a pôsobivé svojim dejom. Slušná Talianska satirická dráma, pre toho,
komu už zabudnutý taliansky filmový šarm ešte srdcu ulahodí.

Mám podobné kontroverzní a nejednoznačné příběhy rád. Právě pro ten pohled na ne zcela jasné, čisté a rovné příběhy osob zmítajících se v divokých záchvěvech doby. Technicky vzato ve filmu moc ani nejde o to, zda hlavní hrdinové byli či nebyli vinni, spíše o optiku oné viny. Na Luca Zungarettiho jsem si dlouho zvykal, ale nakonec mě uchvátil, Monica Bellucci je bez debat. Jen kvůli ní jsem film viděl a nezklamala. Děsil jsem se dlouhé stopáže, ale při sledování mi to nakonec tak dlouhé nepřišlo. Film, který vás může zcela minout, ale když vás drapne, pěkně vás vyždíme. Možná pro pokročilou noční dobu sledování jsem zůstal někde na půl cesty.

příběh kterému možná uškodilo to neustále přeskakování v čase.Možná to chtělo posloupnost.Vzhledem k tomu ,že film má dva díly na jednom disku , to už pro diváka byl dost nářez.Jinak tandem Bellucci a Zingaretti byla dobrá volba.Vedle její jemné krásy vynikl ohnivý šarm Zingarettiho.Mělo to být o nich a taky bylo!