Vzpomínka na Titány (2000)

Dobrý film o vnimani ludi rasovych rozdielov, súdržnosti a ludskosti. Denzel to zahral dobre a myslim si, ze tento film urcite zohral pozitívnu ulohu vo vnímaní ludi medzi sebou a dava dopredu spravodlivosť, ktora nehladi na nejake rozdiely pleti. Skratka spravodlivost. Zaujimave bolo , že to bolo podla skutočnosti. Film hodnotim skor ako priemerný. Ale oddychovka dobra

Disneyovsky, pohadkove ploche. Vsichni ti zli raristi se v prubehu bez jakehokoliv vysvetleni ci vyvoje postavy zcela nahodne stavaji vroucne milujicimi Afriku a veskere jeji produkty. Vyrazne mi vadila hlavni postava Africkeho trenera, ktery nejdrive velmi podle, pouze na zaklade barvy pleti, pripravi sveho Evropskeho predchudce o praci a pote se vuci nemu chova velmi pansky, Disney antirasismus je ocividne pouze jednosmerny. A samozrejme, vsichni Africane ve filmu jsou andele.

Všeobjímající téma rasismu bylo na přelomu tisíciletí víc než populární. A právě účast v takových snímcích dala Denzelovi Washingtonovi titul amerického největšího herce všech dob. Že se shodneme, jestli tenhle status byl nebo nebyl zasloužený, není téma.. Sedmdesátá léta, probíhající Válka ve Vietnamu, rasismus ve spojených státech v plném proudu a duální přístup k občanům neustále nabývá širších rozměrů. Extrémní zásahy vlád rozhodně situaci nenarovnaly, ba ještě naopak. A jedním z takových bylo zrušení oddělených škol pro černé a pro bílé.. Do takové změněné reality vstupuje Denzel Washinton coby trenér Boone, který je ustanoven hlavní trenérem školního týmu Yoast. Nastávají velké změny, stávající tým ustupuje afroamerickému, hráči se perou mezi sebou, rodiče protestují a tlak na osvíceného Boonea sílí. Jediné, na čem záleží a co rozhodne o přízni hráčů a diváků, jsou ale výsledky na hřišti.. Vzpomínka na Titány je trošku americký film na zakázku, společenská a filmová klišé, ale jestli tohle něco snese je to sport. V lecčem až moc na pilu tlačící a ne tak dotažený novější Coach Carter, kde Washingtonovu příběhovou úlohu zase vystřídal Samuel L. Jackson, mě ale tehdy vtáhl mnohem víc.. Ale podobných hřejivých filmů není nikdy dost..75%

Tak som sa rozfutbaloval v Disney štýle. Po Nepremožiteľnom som si dal Titánov a teda len ťažko sa dalo vyhnúť porovnávaniu. Zároveň to samozrejme nejde porovnávať 1:1 pretože toto bol futbal z iného súdka. Je až neuveriteľné aké rozmery dokázala nabrať rasová otázka v Amerike v sedemdesiatych. Podľa mňa to bolo doslova choré a ja by som to strieľal hlava nehlava či biele či čierne. Všetkých by som ich poslal do ružovej. Nemôžem povedať, žeby mi bol Denzel v roli hlavného trénera práve sympatický, to absolútne nie, ale mal chvíle kedy bol aj spravodlivý a mal chvíle kedy sa mi jeho tvrdosť voči stredoškolským spratkom vyslovene páčila. Vyzdvihol by som základné pravidlá campu, citujem: “Musíme byť dokonalý v každom detaile zápasu. Nechytíš pass, pobežíš míľu, nebudeš blokovať, pobežíš míľu, zaľahneš vypadnutú šišku a ja si zlomím nohu v tej tvojej slávnej Virgínskej zadnici …… a potom pobežíš míľu. …… Dokonalosť. Tak do toho.” No treba toto komentovať? Perfektné. Ja som sa po celú dobu tešil na to kedy skončí tréningová pasáž a začne tá zápasová, ale to že mi tu tréningovú okorenili o “Ain't No Mountain High Enough” od Marvina Gayea, to ma zlomilo. Tú skladbu ozaj milujem. Dočkal som sa a prišla zápasová časť. Bohužiaľ tu musím porovnávať. Oproti Nepremožiteľnému tu bola bohužiaľ zápasová kamera o triedu až dve slabšia, čo vo výsledku znamenalo, že jednotlivé situácie neboli také prehľadné a ani zďaleka som si ich tak nevedel vychutnať. Filmu to dosť ublížilo. Čo sa postáv týka, jednoznačne najlepšou postavou bol Will Patton. Asi jediná sympatická postava zo všetkých, hlavných aj vedľajších. Najhoršou postavou bol zas spievajúci tučniak. Túto postavu som nepochopil a vyslovene mi jeho výstupy vadili. Na Disneyho vcelku priamočiara a takmer bezservítková sonda rasovej otázky. Navyše Boaz Yakin nepostavil tábory na dobré a zlé, spravodlivé a nespravodlivé, ale ukázal všetky ľudské stránky na oboch stranách a to sa cení. Malo to výborné momenty a možno by som bol štedrejší vo hviezdení keby som nepozeral dva futbalové filmy v rade. Porovnaniu som sa nevyhol a tak dávam tri. To myslím postačí.

Tento film je plný nepravd. T. C. Williams nebyla nově integrovaná, školy v oblasti byly smíšené už 15 let. Jejich vítězství neměla nic společného s integrací, ale s tím, že sloučili nejlepší hráče ze tří škol do jedné a vytvořili tak „superškolu“ s top sportovci, kterou nešlo porazit. Alexandria také nebyla malé, rasově rozdělené město, ale bohaté předměstí Washingtonu D.C., kde rasové předsudky nebyly běžné. Scéna, kde trenér nazve druhého „opicí“ v televizi, by se nikdy nestala. Film zkresluje fakta a přetváří realitu podle své agendy.