Výtah do pekla (2004)

Další z plejády bizarních japonských filmů. Děj sci-fi filmu se odehrává v poněkud klaustrofobním prostředí velkého výtahu, v němž se několik postav ocitá na zdánlivě běžné trase, byť se jedná o trasu zahrnující více než sto pater. Příchodem dvou vězňů mezi ostatní cestující je standardní průběh cesty narušen a rozjíždí se psychodrama, důkladně doplněné násilím a krví. Film má sice zajímavý námět, ale by si ho mohli obdivovatelé podobných snímků plně vychutnat, k tomu mu prostě kus chybí.

Hu, ale řádné psycho. Skupinka lidí vě výtahu a půlce z nich jebe. Telepati, psychopati (a ten ksicht je fakt vymazlenej), teroristi a kdo ví kdo ještě a zda vůbec. Až fobicky působicí dystopiské futuretro, které je stejně dramatem, sci-fi, psychologickým thrillerem, horrorem nebo bizarním úletem. Futuristický, zřejmě postapokalyptický svět, kdy lidé žijí v podzemí a hodně času tráví ve výtazích, jako domácí miláčky si vodí mozky na mechanických nožičkách, ale japonské školačky pořád nosí ty samé školní uniformy. Inu, síla fetiše je obrovská.

Nuda k uzoufání už od začátku. Proč mám fandit nějaké holce, která fetuje a porušuje zákaz kouření? Protože je tak moderní porušovat příkazy? Proč mám sledovat nervní kameru a depresivní výpravu, která vypadá, jako že to dělali někde na japonské střední škole v rámci divadelního představení? Nulová atmosféra, ze sci-fi to vlastně nic nepobralo, a vybíječky už mne delší dobu nebaví, co se z toho stal laciný mainstream. Možná, kdyby to natočili Francouzi, mělo by to nějaké grády navíc.

Zpočátku hodně bizarní záležitost, která se zaplétajícím se dějem nabývá na zajímavosti. Film byl očividně velice levný, celý se víceméně odehrává v jedné malé místnosti (respektive větší kabině výtahu), což se snaží vykompenzovat hlavně prací kamery (záběrování, barevné filtry), navozující stísněnou a značně "psycho" atmosféru.

Nápad a námět za poctivých 5 hvězd, ale zpracování pokulhává víc jak Greg House po týdenním detoxu. Že je to ještě mnohem víc úchylnější než bývá u japonců běžné, to bych i přežil. Překousnul bych tu prapodivnou kameru a schizofrenický střih. Ale když ono je to tak podivně splácané dohromady, že jsem z toho měl regulérní surrealistické koma s kubistickým flashbackem :-D