Vražda a zabití (1967)

ja som to pochopil tak - aj na imdb sa pise - ze ona zabila ex milenca a potom s dalsimi dvoma chlapmi riesi nielen vztahy ale i zmiznutie toho tela. 66 %

U nás hráno jako VRAŽDA A ZABITÍ roku 1970

Nejzábavnější film Volkera Schlöndorffa? Nejlepší za mě určitě nikoliv (ani zdaleka), ale nejzábavnější snad ve smyslu, že od režiséra, který točí většinou historická, politická a životopisná dramata, potažmo adaptace významných děl, bych nečekal skrytě černohumornou absurditku o vraždě, trampotách s mrtvolou a „bezstarostném“ mládežnickém tripu 60. let. NaVraždě a zabitíje znát, že se zde Schlöndorff v jistém smyslu pořád hledal, s touhou vyzkušet si zcela odlišný styl i typ námětu oproti svému debutu. Velmi zajímavě pracuje s nasvícením, barvami, využitím moderní bigbítové hudby a tím i celkovou atmosférou. V rámci svobodného pojetí filmu ve víru druhé poloviny 60. let, včetně spádů kroad moviežánru, se zde koná celkem zábavná evropská obdobaBonnie a Clyde. Po neutrálním až chladném pocitu z úvodních scén milostného konfliktu a přiblblé vraždy mě to i brzy začalo bavit sledovat. Anita Pallenberg jako slečna lehce živočíšní, zmatená, jednající zcela nerozvážně a Hans Peter Hallwachs jako od pohledu nezajímavý, ale rozhodně spolehlivý, zábavně rázný a ten nejlepší parťák do nepohody... Připadalo mi, že ani jeden z nich by svým hereckým výkonem tolik nevynikl, kdyby neměl vedle sebe toho druhého a nevytvářeli by spolu dvojici vzájemně tak odlišných typů, jejichž protikladnost dodávala na absurdní náladě filmu. Po většinu času bych klidně dal 4 hvězdičky, ale po příchodě druhého muže do party, resp. od scény poslední jízdy s mrtvolou mi přišlo, že film na zavedené laťce ubíral. Vyloženě nijaký, utržený závěr, bez pořádného zakončení, mi pak dojem shodil ještě víc, prakticky až na úroveň částečně právem polozapomenut(eln)é režisérovy „bokovky“ na jedno použití.[70%](19.07.2024)

Schlöndorffův druhý film se svého času nepřekvapivě do kin dostal podpořený exploatačně zabarvenou kampaní, která se jej pokoušela prodat jako šokující a pobuřující dílo zrcadlící úpadek morálky mladé generace. Distributor by asi rád podobné postoje u starších a konzervativních diváků vyvolal, aby z filmu vytvořil událost a skandál. O to víc mile překvapí, že "Vražda a zabití" nejen že vůbec exploatační není, ale navíc se ani nějakou opozicí generací výrazněji nezabývá. Schlöndorff vytvořil film až nakažlivě mladý svým duchem a přístupem, a to aniž by to musel nějak drasticky dávat okázale najevo, jak bylo spíše zvykem u mladých tvůrců a nových vln. Veškeré  formalistické tendence, jako např. teatrální svícení a aluze na divadlo kabuki ve scéně zabití, se naopak snaží diegeticky ukotvit. Tím sice snižuje jejich prvoplánový efekt, ale také jim dodává civilně groteskní rozměr. Námět přejatý z novinového článku (který je doslova citován v jedné scéně v debutu "Mladý Törless") se v Schlöndorffových rukách mění z černé kroniky na rozvernou oslavu života v neustálém stínu smrti. Tuto esenciální dualitu film vztahuje k bezcílnosti a vykořeněnosti života mladých v procesu velkoměstského systému ekonomiky služeb. Ten podobně jako onu zakotvenou a trudnomyslnou starou generaci příznačně moc nezpřítomňuje a nechává je stejně jako smrt rezonovat bokem, v pozadí. Soustředí se naopak na dočasnou úlevnost volného času i pomíjivou iluzi svobody a nespoutanosti. Snaha odstranit tělo nešťastnou náhodou zabitého bývalého milence se tak z úkolu a práce stává ekvivalentem volného večera či víkendové vyjížďky se všemi příslušnými povyraženími včetně nezávazného sexu, manického veselí, nahodilých diskusí, denního snění i hádek, šarvátek, kocoviny a nevyhnutelného návratu do reality. Vedle vlastního konceptu a formálního zpracování umocňuje zásadní mírou novovlnný styl a elán filmu jeho obsazení v čele s úchvatně živelnou Anitou Pallenberg, která dokonale zosobňuje emocionální sinusoidu celého filmu.(08.01.2022)

Vražda a zabitíje anekdotickou filmovou hříčkou o konci mileneckého vztahu. je to částečně černohumorné a částečně ironické, aneb kriminální film v hravější opozici obvyklého žánrového klišé. Volker Schlöndorff díkyVraždě a zabitízískal zahraniční pověst nejvýznamnějšího představitele Německé nové vlny, a hudební podkreslení filmu jest dílem kytaristy z Rolling Stones Briana Jonese. Film je zábavný, byť si jeho humorné eskapády vychází ze zabití, je ztřeštěnější a s uličnickým úsměvem si užívá situace z těch lehčeji zvrácenějších a znesvěcujících okamžiků. Láska, smrt a sex, to jsou ostatně ta nejpodstatnější koření moderního života. Hlavní postavou černější anekdotické hříčky je Marie (zajímavá Anita Pallenberg), trochu naivnější servírka, u niž je bezradnost bezprostředností. Nehoda je zčásti dílem sebeobrany a zčásti za ni může vzdor. Sex je uvolňující a uvědomění výkřiku přijde až ve chvíli odstranění problému. Hlavní mužskou postavou je Günther (příjemný Hans Peter Hallwachs), bývalý automechanik, který nepohrdne přivýdělkem. K tomu je mu nabízeno hebké tělo mladé žínky. Významnou postavou filmu je Fritz (příjemný Manfred Fischbeck), Güntherův nejlepší kamarád. Vždyť břemeno je příliš těžké pro jediného mužíčka. Z dalších rolí zaujme Mariin při rozchodu hrubiánský milenec Hans (Werner Enke) a Fritzova venkovská maminka (Sonja Karzau). FilmVražda a zabitíje nekonvenčním pobavením černohumornou a ironickou anekdotickou hříčkou, kteráž se vysmívá běžnému filmovému přístupu. Je to uličnictví, které neurazí.(02.09.2021)