Voyeur (1994)

Kultivovaně a hezky natočený film o jednom espektu erotiky. Příběh je psychoanalyticky uchopený tak, aby zaujal i náročnějšího diváka. Ještě poznamenávám, že aby si lidé spolu takto mohli a měli chuť hrát, potřebují k tomu dostatek volného času. Žádná z mužských postav ve filmu nepracuje ve fabrice, žádná z ženských postav nedoplňuje zboží do regálů v supermarketu. Ale to je jenom takový sociologický postřeh na okraj. Přikládám záznam tematicky korespondujícího snu. Pokud by se tento produkt mého nevědomí někomu jevil jako úchylný, pak by bylo lze označit za úchylné i romány Alberta Moravii a filmy Tinto Brasse. A to mi přijde jako fakt dobrá společnost. - - - Sen o sexu (v noci z 29. na 30. května 2022) ---     Jsem v nějakém internátu, koleji nebo ubytovně, je večer a jdu se umýt. Hygienické podmínky tady nejsou právě nejlepší. V umývárně je několik sprch, ale žádná nefunguje. Kromě nich je tu jedno umyvadlo, kde z kohoutku teče voda, ale jenom studená. To znamená, že se člověk musí umýt žínkou a pak mýdlo zase stejným způsobem setřít, což je pracné a zdlouhavé. Kromě toho je tu zima.
     Chystám se, že se do toho pustím, když přijde jedna spolužačka ze základní školy, která se mi vždycky líbila. Koukám, že od té doby trochu zestárla, teď jí je tak něco málo přes dvacet. Galantně jí nabídnu, že se může umýt první. Ona poděkuje, svlékne se a začne se mýt. Mezitím vzpomínáme na šťastné časy na základní škole. Sotva se stačí utřít, zaslechneme kroky. Děvče se běží schovat do sprch.
     Přijde italská slečna, s níž jsem se seznámil ve Vídni na kurzu němčiny. I jí dám coby gentleman při mytí přednost. Chvíli se bavíme o životě ve Vídni, ale pak se slečna rozhovoří o situaci v Itálii. Prý se tam blýská na lepší časy, protože premiérem byl zvolen Valmero Rapucci. Celá Itálie oslavovala jeho vítězství masovými orgiemi. Ona se samozřejmě také zúčastnila a líčí detaily oslav.
     Spolužačka schovaná ve sprše se začne hihňat a vykloní se ven, aby se na Italku podívala. Ta se na ni usměje: „Že tys něco takového ještě nikdy nedělala? Až se všichni umyjeme, můžeme zkusit aspoň trojku, tedy pokud neseženeme ještě pár dalších lidí.“

Tak takhle to chodí v Itálii. Tinto Brass je opravdu šílenej dědek. Věřím, že natáčení s ním musí být hrozná věc. Těžko to hodnotit. Nemyslím si, že je to vyloženě špatné a možná, že kdyby se ubralo trochu hardcorovějších scén, tak je to i širší veřejností bráno jako kvalitní thriller. Ovšem potom by to samozřejmě přišlo o své výsostné postavení v žánru. Párkrát jsem se i zasmál. Asi si budu muset pustit ještě nějakého Tinta, abych pochopil jestli je to jen úchylárna, nebo v tom mám hledat něco navíc.

Dodo leží, spomína. Tá spomienka ho omína. Veď žena ušla bez príčiny. Či má v tom prsty ktosi iný? Príčinu rozchodu iste poriešime. Medzitým však pozrime na čosi iné. Nakuknime cez oválne okná i zrkadielka. Ukážu sa prsníky, stehná, pičky i ritná dierka. Podpazušia i ohanbia. Za ochlpenie sa vôbec, vôbec nehanbia. Veď: Amor est vitae essentia! Snáď teda nevadí holiacej čepieľky absencia. Do oblín ženských prehliadky zrazu vtrhne Dodovho otca falus mamutí. A Doda? Doda ten pohľad veľmi zarmúti. No spamätá sa z toho šoku, pozrie na erekciu svoju priamo, nielen zboku. A poučenie aké tento artový kus skrýva? Kto len chce, nech s partnermi v byte býva. A nech nežiarli manžel denne na to, že do manželky sem-tam vloží zozadu úd hoc i jeho vlastný tato! Detailne nech si obzerá i pofotí súlože iných párov. No k svojmu vlastnému nástroju nech sa - napriek príkoriam - obracia vždy len s hrdou tvárou. Autor predlohy, Alberto Moravia sa podieľal vraj na scenári, no groteskne erotický film sa intelektuálne príliš netvári. Voyeuristický pohľad však Tintovi sadol. Kvôli podsukňovým pohľadom totiž rozpočet väčšiny jeho filmov padol. Jedna scéna (s dejom nesúvisiaca) predsa vyhrala: keď plážová nahá slečna si muža za vtáčika stoporeného ako psíka za sebou ťahala.

Na konci si uvedomíte, že ten film mal normálne aj nejakú myšlienku. Ako súvisí sexualita s podvedomím, ako intenzívne môžu byť vryté do pamäte (alebo predstavivosti) jednotlivé akty, aj keď ste účastníkom iba ako pozorovateľ. Aké vlastnosti ovplyvňuje, akú úlohu v nej majú ženy a akú muži (z pohľadu Brassa v tomto filme je dominantné ženské pohlavie, aj keď treba povedať, že hlavný hrdina je úplný pajác a nechá so sebou zametať). Ako vás môžu partner a sok dostať do šachu... Veľa psychologických aspektov sexuality bolo načrtnutých, až mám pocit, že voyerstvo nehralo hlavnú rolu. Erotické scény boli dosť sexy ale ich otvorenosť občas pôsobila ako dvojsečná zbraň. Niekedy ste si totiž mohli všimnúť, že nejde o skutočný sex a to zámer nebol, nech je to akokoľvek zrejmé. A najväčšie negatívum: Niektoré "komické" postavy zhadzovali úroveň na post porno-frašky, čo je značne samoúčelná kombinácia. Ich chovanie, herecké výkony a zjav boli vrcholne úbohé. Keby išlo o čisto vážny kúsok, mohlo to dopadnúť lepšie. Obávam sa však, že komické prvky pramenili skôr z rozpačitej réžie, ktorá umožnila hercom vkladať do filmu prvky spomínanej frašky, než že by išlo o úmysel. Toto sa jednoducho nedá odpustiť. Je to viditeľné na prvý pohľad aj keď nie ste práve voyeur. A nepomôže ani mohutnosť myšlienky, príjemná saxo-melódia, či nie celkom beznádejný scenár.

Tinto se tu pustil částečně do umění a ještě Brassovsky analyzuje vztah otce a syna. Byl by to velký počin, kdyby se to povedlo. Ono to ale zase dopadlo Tintovsky. Kunda, olizování prstů, věčné téma žárlivosti a promiskuity, krátké drsné soulože, Postaveno za každých okolností, byť smrt je na jazyku. Někdy mě napadá: Když umřel S. Kubrick, ten toho po sobě zanechal. Nebo náš Kachyňa. Trápí ta myšlenka někdy pana Brasse? Vopravdu ne!