Vlkodlak (1941)

The Wolf Man - klasika medzi Universal Monsters síce príbehom neprekvapí a dobre ho poznáme z neskorších spracovaní, ale atmosférou jednoznačne boduje. Staré horory mali špecifické kúzlo – veľké panstvo, tajomné lesy, zahmlené uličky či cigánsky tábor pridávajú filmu na tajomnosti. Celý čas je cítiť osudovosť a tragédiu hlavnej postavy, čo je pre vlkodlačie príbehy typické. Maska vlkodlaka síce dnes už pôsobí zastaralo, ale v roku 1941 to bolo zrejme maximum. Klasický čiernobiely vizuál navyše pridáva filmu na gotickej atmosfére, ktorú dnešné CGI často nevie napodobiť. Pre mňa doplnenie restu keďže tento rok vyšlo nové spracovanie.

Slabé aj na pomery toho, že som videl viac ako 80 ročný film. Vlkolak je ďalšie z klasických Universal monštier a z tria Drakula (Lugosi), Frankenstein (Karloff) jednoznačne zaostáva. Dialógy scenáristické, dej ako podľa šablóny, scén útokov vlkolaka málo a vďaka veku filmu za veľa nestoja. Pochvalu zaslúži Lou Chaney jr, ktoreho postava aj herecký výkon vylepšujú výsledný dojem. A tiež aspoň stanovenie základov mytológie vlkodlačích filmov (strieborné guľky, lykantropia, nákaza). Vo výsledku však slabota, ešte že to trvalo iba hodinu pätnásť. 35%

Príbehovo nič extra. Občas napínavé, ale moc priamočiare. Bez ničoho výnimočného alebo dejovo obrátneho. Ajtak ale ide o veľmi atmosférický film. Nie až tak akoFrankenstein, no z ostatných hororov od Universalu má k nemu v tomto najbližšie. Páčili sa mi kulisy, hlavne hmlové zábery a maska vlkodlaka bola super. Postavy majú charizmu, hudba výborna a vlastne som sa vôbec nenudil. Asi budem jeden z mála, no z monster série mi toto sadlo ako celok možno aj najviac. (zatiaľ)Tá jednoduchosť ale až moc uberá z napätia a scény ktoré mali fungovať vďaka nemu len sledujete bez väčších pocitov.

Po delší době jsem si doplnil mé filmové vzdělání starším kouskem z rodiny Universtal Monsters. Po Frankensteinovi, Draculovi a Neviditelném muži přibyl do rodiny Vlkodlak. :-) Pokud se vám líbily předchozí filmy, bude se vám pravděpodobně líbit i Vlkodlak. Víceméně kopíruje osvědčené postupy žánru. Jednoduchý a přímý děj, krátká stopáž, dobře vybudovaná hutná atmosféra, charismatické herce a jasně dané postavy. Nic z toho nejsou výtky, do tohoto žánru se vše skvěle hodí a filmy fungují. Naopak chválím, že tu není tolik přehrávání ve vyhrocených situacích a chybí jakákoli snaha o komediální vložky, což cením. Maska vlkodlaka je z dnešního pohledu spíš úsměvná, ale na tom by hodnocení stát úplně nemělo… velmi slušné tři hvězdy.

Pátým diskem z kolekce Universalu, věnované černobílým klasickým hororům, se přehoupneme do 40. let. Tentokrát si tvůrci vzali na paškál pověsti o vlkodlacích, kteří se v ně za úplňku mění z počestných lidí.   Protože už vědecké bádání hýbalo světem, začíná film citátem nikoliv z Bible, ale z encyklopedie, kde se dozvíme, že jde o psychickou poruchu spojenou se schizofrenií. Na zámek svého otce v Anglii přijíždí z Ameriky jeho syn, aby se ujal vlády a řízení správy. Zamiluje se do dívky ze sousedství a pozve ji i její kolegyni na hádání budoucnosti ke kočovným cikánům.   To se však dívčině kamarádce stane osudným – nejenže jí cikán v podání Bely Lugosiho odmítne věštit, ale napadne a rozsápe ji vlk. Mladík vlka zabije, ale sám je zraněn – poškrábán vlkem. A ač tomu sám nevěří, najednou se začne měnit v noci ve vlka a rdousit další obyvatele městečka. Přitom sám netuší, zda jde o duševní poruchu či skutečnost.   Scénář filmu napsal populární sci-fi spisovatel Curt Siodmak a skutečně jde chladně vypočítané a logické dílo, víceméně prosté jakéhokoliv emotivního zaujetí. Komentář si tentokrát vzal na triko filmový historik Tom Weaver a zaměří se především na herce, jejich profily, ale i vztahy během natáčení. Ale dostane se i na detaily z natáčení, včetně vzniku trikových scén a různé chyby v konečné verzi filmu.   Následuje půlhodinový dokument o filmu Monstra za úsvitu měsíce, uvedený režisérem Johnem Landisem, který nejprve probere jakousi minihostorii monster a příšer na plátnech kin té doby, ale také v cirkusech. Dozvíme se o dalších vlkodlačích filmech. A pak se konečně dostane na tento film a zjistíme, kde a jak vznikly kulisy, kde se natáčelo, jak vznikala hudba k filmu a jak se jednotlivé motivy uchytily i mimo film.   A klasicky na závěr nás čekají plakáty a fotografie z filmu, ze zkoušek, a ještě trailer.