Veselý cirkus (1951)

Veselý cirkusje rozpustilou animovanou zábavou pro menší děti. Ty ostatní dokáže zaujmout způsobem provedení (figurky jsou vystřiženy z papíru) a výtvarným stylem (vedle samotného režiséra Jiřího Trnky se na něm podíleli malíř, jevištní výtvarník a grafik cirkusové tématiky František Tichý, malíř, grafik a ilustrátor se svým výrazným rukopisem Kamil Lhoták, a malíř, scénograf, ilustrátor a typograf Zdeněk Seydl). Po výtvarné stránce se jedná o skvostné (navíc hravé) filmové dílko z dílny mistra Trnky.

Cirkus se mi na sklonku dětství bůhvíproč zprotivil, takže dodnes nejsem schopen se nadchnout pro poklony Chagalla, Tichého a dalších včetně Trnky. Při sledování "Veselého cirkusu" mě pronásledoval příměr : zatímco forma (spíš zajímavá než krásná) se předvádí jako artista na visuté hrazdě, obsah podoben onomu davu diváků sedí a přihlíží.

Tak tohle je animace, která rozhodně nesedne každému a je to důvod, proč jsem již při různých příležitost, některé filmy od Jiřího Trnky označil za celkem děsivé. To publikum, které se objevuje v několika prostřizích, ať už statické nebo tleskající, je skutečně jak z hororu. Rozhodně ale musím ocenit, že se Jiří Trnka pustil i do této vizuálně těžko uchopitelné a divácky přívětivé animace. Ukazuje tak možnosti takových filmů, které nejsou malé, záleží jen na představivosti.

Tuleni, obecenstvo a klauni mi opravdu naháněli hrůzu.. Na druhou stranu medvídek, krasojezdkyně a především rybí provazochodec byli k sežrání. A vystoupení artistů bylo okouzlující! Čekala jsem prostě jen cirkusové vystoupení, nic víc - nic míň.. Ale závěr se obyčejnému vystoupení vymykal a bylo to prostě milé, takže díky tomu pod 3* nepůjdu. A navíc mi filmík připomněla, že už jsem v cirkuse nebyla ani nepamatuju! :))(Shlédnout můžetezdeazde.)

Poetickou atmosféru cirkusovýh vystoupení nemohl z českých animátorů zpracovat nikdo jiný než Jiří Trnka, opravdový mistr lyrického vyprávění. V potemnělém šapité sledujeme postupně několik akrobatických i komických čísel. Trnka rezignoval na jakoukoli narativní liniii, vše se nese ve značně pomalém rytmu. Cirkus by měl ale diváka neustále překvapovat, vyvádět z míry a bavit, tento mě spíše uspával (i když docela příjemně). Dobrou volbou pro zpracování tohoto tématu jistě byla "laciná" plošková technika, kterou bych osobně během eskamotérských čísel využila ještě víc... 2 a ½*