Staré pověsti české (1952)

Jiráskovu predlohu nepoznám a tak mi to skákanie v udalostiach prišlo trochu chaotické, ale po remeselnej stránke je to rovnako kvalitné animačné teátro ako v prípade jeho Babaju. Možno by som uprednostnil menej tanečných a zvykových scén, tie to trochu zbytočne naťahovali, ale kompenzovalo to atmosférické nahovorenie pasáží takými bardami ako Štépánek ako Höger.

Ta práce s loutkami a vůbec celková forma vypadá opravdu úžasně, to musím uznat, ta práce na tom je skutečně dost vidět. Dost mě i zaskočilo (spíš v dobrém slova smyslu), jak moc velkolepé se to snaží být, protože to jsem snad v českém filmu ještě nikdy předtím neviděl. Je teda pravda, že jsem těch historických filmů moc neviděl, ale překvapilo mě, že zrovna u loutkového filmu je tak akční kamera. Co mě ale zarazilo v špatném slova smyslu bylo to, že z toho nakonec vypadl muzikál, s čímž jsem rozhodně nepočítal a když mi to při sledování došlo, začínal jsem se psychicky připravovat na to, že je holt nějak přetrpím... A jako jo, zvládl jsem to bez problémů, zapadalo to i do toho monumentálního podání, ale na mě osobně tam té muziky bylo až moc. U samotných pověstí jsem měl zase pocit, že některé by stálo za to prodloužit a jiné zase zkrátit, ale celkově mě hlavně zaráží to hororové ladění - a koukám, že nejsem jediný, kdo to tak vnímal. Samo o sobě by se mi líbilo, ale sem se mi to nehodilo, za celou dobu jsem si to nezvykl a spíš jsem se snažil dospět k řešení otázky, proč to Trnka natočil zrovna takhle. Krutá doba, kruté období? To z toho tolik neplyne, ta atmosféra jede jakoby sama na sebe, je to až zvláštní. Víc mě ale zaráží, že nikdy nenatočil celovečerní loutkový horor, protože podle tohohle filmu by na to rozhodně měl a využil by v něm svůj talent mnohem víc, než tady. A že tomu pěvně věřím, protože jsem od něj viděl Kybernetickou babičku a ta dokázala být (hlavně v druhé polovině) dost znepokojivá. Proč se někdo takový vůbec dal na pověsti a pohádky? Režim by horor nedovolil? Netuším, ale je to škoda, protože pak by Trnka byl Švankmajer před Švankmajerem. Takhle je ten výsledek sice stále zajímavý a vypiplaný, ale dost divně drží pohromadě, za celou dobu si mě nedokázal pořádně získat, znova bych ho vidět nemusel a kupodivu je v něm pár agitačních scén... Jsem ale zvědavý na další Trnkovy celovečerní filmy, minimálně dva mám ještě v plánu a obojí mají být pohádky, takže mě dost zajímá, jak budou laděné. Silné 3*

Z dnešného pohľadu hodne preceňované. Iste, technická stránka je na dobu vzniku veľmi dobrá, ale obsahovo to, žiaľ, poriadne kríva. V prvom rade je to veľmi skratkovité, málo pútavé a pre človeka neznalého témy riadne mätúce. Cudzinec by si naozaj asi z českých povestí nič neodniesol. A čo mala znamenať tá sprievodná hudba, to som vôbec nepochopil. Prečo by mala legendy takéhoto typu sprevádzať tak strašne depresívna muzika? Na toto sa majú pozerať deti? Ešte aj tá nevinná detská pesnička "Čižíčku, Čižíčku" tu vyznieva ako vystrihnutá z nejakého hororu!

Staré pověsti českév loutkovém provedení Jiřího Trnky jsou poetickou symfonií. A nejde tu ani o označení národní klenot či hrdost, nakonec každý může mít jiný vkus vnímání. Ani nezáleží na tom, zda jsou z dnešního názoru dvacátého prvního století animační techniky překonané. Jistě, počítače nabízejí efektivnější možnosti, ale již neumí nahradit poetickou duši. A mě jde o tu poezii, což nejsou verše, ale hodnoty (samozřejmě nezávislé na materialismu nebo puritánství komercialismu), přijímání a vnímání života. A z pohledu poezie je Trnkovo zpracováníStarých pověstí českýchobdivuhodným, kvetoucím počinem, byť se neubrání vlnkám romantického patosu. Trnka, ve spolupráci s Jiřím Brdečkou, vycházel ze známého knižního titulu Aloise Jiráska, ale i z nejpůvodnějšího pramene české mytologie - Kosmovy kroniky století dvanáctého. Kosmas plnil státnické zadání (obvyklý akt té doby v Evropě) na právní nároky vládnoucí vrstvy, k vytvoření národní kroniky velkolepých hrdinských skutků (antické tradice a inspirace se častokrát vracívají). Devatenácté století při formování nových státních celků a požadavky nově formovaných národů opět kladly důraz na mytologické národní základny, u těch národů,  jež hrdinské zpěvy zatím neměli, je rychle počali sepisovat, ty ostatní literárně upravovat. Kosmas představil mytologii před Boleslavem 10. století, Jirásek ji zliterárnil, Trnka ji v loutkovém vedení vdechl poetické kouzlo od praotce Čecha až k prahu historické doložitelnosti. Vybudoval pomocí poezie slávu, odvahu, ideály romantismu, žíznivé křepčení, lehké uvolnění i válečnou hrůzu (Lucká válka je dech beroucí). Mluveným slovem doprovází Růžena Nasková, Zdeněk Štěpánek nebo Eduard Kohout, ale nejvýraznější hlasový výkon předvedl Karel Höger. Václav Trojan složil hudební tóny z představ mytologického starověku a z folklóru, Jan Kühn zkušeně řídil svůj dětský sbor, Trnka ohromil svým výtvarným perfekcionismem.Staré pověsti českév loutkovém uvedení podle Trnky jsou lahodnou poezií!

S velkou chutí a očekáváním jsem si pustil Staré pověsti české od Jiřího Trnky, který je po právu uznávaný jako skvělý animovaný tvůrce. Bohužel od začátku jsem se nedokázal naladit s tvůrci na stejnou vlnu. Již od první minuty na mě působil film spíše jako horor, k čemuž dopomohla červená mlha a přepálená hudba. Nečekal jsem milou pohádku, ale tohle bylo moc. Animace samotná je nádherná a muselo to dát neskutečnou práci, za ni bych bez váhání dal maximální hodnocení. Filmu jako celku ovšem nemohu. Mimo nepříjemnou hororovou atmosféru se mi nelíbilo ani skákání v ději. Příběh byl podán v nesourodých vlnách a vyzvednuté bylo jen něco a něco vůbec nebylo zmíněno. Nakonec nechávám tři hvězdy, dílo je to mimořádné a za pozornost jistě stojí. Nicméně k mým oblíbeným se nezařadí a na opakování to spíše nebude.