Versus (2000)

Moje mise Kitamura pokračuje! Tohle peklíčko jsem si schválně trošku šetřil a věděl jsem proč. Je naprostý nářezivo, masterpiece mezi nářezivy! To prostě nevymyslíš. Už první záběr dost naznačí, co se to tady bude poslední dvě hodiny dít. Tady se toho moc vytknout nedá, spíš naopak. Může to být béčkové jak chce, ale takový béčka kdyby byly všechny tak ty áčka jdou do prdele světelnou rychlostí. Samozřejmě o nějakém ději se tady ani nedá bavit, ale to všechno kolem je kulenohyhlavysrdcervoucí. Líp se to nedá popsat. Důmyslné killy, skvělé postavy, parádní prostředí... No hotový jatka, ale kurefsky zábavný! Doporučuje 10 hrobníků z 10ti!

Kitamura v životnej forme: vyššie rozpočty ho neskôr "uväznia" v relatívne normálnom filmatizme, totálnu ujebanosť ako Versus však mohol spáchať iba nízko-nízkonákladovo. Kúsok lesa je tak takmer jedinou kulisou pre nablblý príbeh túlajúci sa storočiami rovnako ako jeho vzory Evil Dead a Highlander v scénach rámujúcich zombie masaker v podaní ganstrov s dvomi životmi. Nadšenie tu presakuje filmom a zatiaľ čo prináša fantastické kreácie -moment filmového blaha- Kenji Matsudu, alebo vynaliezavý nárez, v svojej sebeláske sa bojí siahnuť po strihačských nožniciach potrebných pre dvojhodinové eposy adaptujúce fiktívnu Japan only NESovú videohru.

Dvouhodinové mydlení v lese, které je dost cool a zábavné, ale také dost random a celkem žádný velký děj tu není. Akce je tady opravdu špičková, chvílí to vypadá jako zombie apokalypsa, poté jako nějaký mortal kombat a matrix. Jen mi vadí, že tu chybí nějaké to vybudování scénáře. Ano, je to o otevření brány do jiného světa, ale chce to něco více. Chování postav je také zvláštní. Kdybych viděl zombíka, byl bych vyděšený, ale když se tady začnou probouzet mrtví, tak šéf gangu prohlásí ,,No a co?'' Asi je to jeho denním chlebem, netuším. Takže jsem hned po tomhle chování vypnul mozek a poté se z toho stala brutální zábava. Mé hodnocení:6.5/10

Ukázkovej příklad toho jak z nízkorozpočtovýho filmu vytěžit maximum zábavy, klasicky po japonsku. Obsahově jednoduchá řežba mezi pár lidma, yakuzou a zombíkama v lese kterej oživuje mrtvý, ale s tučnou vrstvou stylu, ty kamerový nájezdy alá Michael Bay byly naprosto super. Obsazení je perfektní a všemu kraluje hlavně yakuza v kvádru kterej je jak ztělesnění ujetýho ducha tohohle filmu. Akce samozřejmě nedává moc smysl ale postřílí zde asi 100 zombíků za použití tak miliardy nábojů a hlavně tomu nechybí nadhled a humor, takže většina zabití je celkem kreativních, a ještě ke všemu mrtvý zombie občas bezdůvodně hoří což ve filmu není nikdy vysvětleno :)) A k tomu všemu hraje skoro až videoherní soundtrack. K dokonalosti tomu chybí hodně ale je vždy fajn koukat na něco co byla očividně prdel natáčet, člověk si to hned taky užije víc.

Kitamura se před několika lety teprve rozcvičoval nízkorozpočtovým snímkem Down to Hell, který nám nabídl příběh na podobné téma (tedy les, jenž dokáže oživit mrtvé). Tentokrát však již měl po ruce větší rozpočet, lepší techniku i herce a tak se vrhl na natočení svého prvního celovečerního hororového filmu. Nejde však o čistokrevný horor, ale mix hned několika žánrů najednou (černé komedie, akční, fantasy) a pokusil se zapracovat i na samotném příběhu. Jenže…právě příběh je dle mého největší slabinou celého filmu, společně se svou zbytečně přemrštěnou délkou. Zbytečně překombinovaný a místy neskutečně směšný.
Vždyť tady šlo stejně hlavně o kupu akčních pasáží, slušných bojových choreografií, přestřelek a hlavně docela pohledných gore scén. Celý film je vlastně jeden velký masakr, který se většině diváků líbil nejvíc. Tuna zbytečných dialogů jen otravovala. Osobně jsem jim stejně nevěnoval moc pozornost a raději si užíval všechny ty vypálené kulky, useknuté hlavy, ruky, vyvržené střeva, neustálé zabíjení pořád těch samých postav, atd. A zatímco hlavní hrdina (vězeň) byl docela sympaťák, tak členové Yakuzy mi neskutečně lezli na nervy. Hlavně ten borec v kravatě, který pořád vydával opičí skřeky (ale s noži to uměl) a pak ten nešika, co několikrát postřelil své kolegy. Bizarních a černohumorných (ujetých) situací tu však byla celá řada.

Stejně tak tu ale byla i hromada zbytečností...