Venuše (2006)

Venusv rámci svojej žánrovosti nezlyháva napriek tomu, že sa zaoberá pomerne ohranou témou, ktorá v základoch svojej kostry by síce teoreticky ešte mala čo povedať, ale za podmienky, že s ňou bude narábať poriadne zručný filmár. V tomto prípade tento aspekt spĺňa v celkom priemernej rovine, prostredníctvom ktorej ako neurazí, tak ani nejak extra nezabaví. Emočne a umelecky však zďaleka nie je taká plochá, ako skôr scenárovo invenčne. Vyniká však najmä akýmsi špecifickým umeleckým nádychom, ktorý jej prakticky dodáva hĺbku a hodnotovú úroveň za chodu.

Celkom milý film o starobe a o tom, že hormóny dokážu pracovať v každom veku, aj keď iné telesné orgány už nefungujú. No niečo tomu chýbalo, aby ma to trochu viac vzalo za srdce, ten vzťah 75ročného a 25ročnej bol taký čudný celý, on platonicky zamilovaný, ona keď mala dobrú náladu mu dovolí si k nej čuchnúť alebo pobozkať krk... A Jodie Whittaker ako nejaký symbol ženskej krásy mi vôbec nepripadala, možno na pomery Anglicka, kde majú asi najškaredšie ženy na svete, patrí medzi tie krajšie, ale celé mi to prišlo dosť nerealistické. Úplne inak pôsobí keď sa Kevin Spacey zblázni do Meny Suvari. Aj keď vo veku Petra OToola asi keby popred neho prešla akákoľvek mladšia žena, tak by z nej slintal.

Pátý Oscar pro Petera O'Toole . Aby ne hraje úplně skvěle. Také Jodie Whittaker je výborná, na začátku kariéry. Její postava je poměrně složitá, trochu jako den a noc. Neřekl bych, že je to komedie či romantické. Nejvíce je to drama. O vztahu starce a nevyrovnané dívky, se kterou se ovšem život dosud nemazlil.

Žít si v každém věku dle svého, ale hlavně žít a neztrácet zájem o nic. A snad i hledat krásu tam, kde není na první pohled patrná, tedy zdaleka nejen tu fyzickou. Tak jsem pochopil pro mě lehce rozporuplnou scénu prvního setkání Maurice s Venuší, dvou zcela odlišných a přesto tak blízkých světů. Maurice těžko mohl vidět hned Venuši, kdo by ji zde viděl, k té musel dojít. Tedy spíš viděl to, co většina a řekl si, proč to nezměnit, proč ji neukázat jiný svět, o který přichází, proč nejen sobě neudělat radost a ještě naposledy prožít. Silný, z mnoha pohledů k zamyšlení vhodný příběh, ve kterém se mnozí najdou a jistě jim nemusí být ani přes sedmdesát, vždyť těch odkazů je tu tolik. Líbí se mi, že i když je téma svým způsobem vážné a závěr řekněme předem jasný, film zdaleka není pouze dramatem, naopak je zde mnoho komediálních dialogů, z nichž většinu zajišťují rozhovory mezí Mauricem a dokonale nevrlým Ianem. Celý děj potom táhne Peter O'Toole a Jodie Whittaker mu zdatně dopomáhá. Z hereckého projevu Petera O'Toolea mám ovšem pocit, že příliš hrát nemusí, že ony situace jsou mu dobře známé a jeho role mu dělá jen radost. 75%

+4*po čase jsem se vrátit k této seniorské dramakomedii o kamarádech, mezi které vstoupí slečinka a i když chováním je to puberťačka par excellence, tak jednoho z nich okouzlí. Svým přístupem i charisma ji velmi jemně mění a ta mu na oplátku dělá společnost a plní drobná přání. Natočené je to decentně i s nadsázkou a s velmi dobými hereckými výkony. Napodruhé už to ztratilo ten původní 5hvězdičkový glanc a tak trošičku slevím, ale přesto jsem se opět velmi dobře bavil a nebojím se ho doporučit.[ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 0 /// CASTING: 0 (3*MAX) ]