Matka (2003)

Britský komorní snímek, který rozhodně není typem filmu, který bych očekával od režiséra Notting Hill. Zato jmeno scenaristy podepsaného pod eroticky vypjatým snímkem Intimita, v této souvislosti až tak nepřekvapuje. Drama o rodinných vztazích, které rozvrátilo babiččino milostné vzplanutí. Vášně zmítající starší ženou jsou místy podívanou pouze pro silné povahy...

Moje babička milovala kromě dědy celý život i Žofrého a nic šokantního na tom nebylo. Uznávám ale, že některé jedince – distributora nevyjímaje – může poněkud vykolejit představa, že i ženy v postproduktivním věku mají své city a touhy, a že se někomu může líbit Daniel Craig s plnovousem. Jinak ale Matka šokující není, a s erotikou to také není až tak horké. Ze strany Anne Reid je odhalení horní poloviny těla spíš důkazem odvahy než vyzývavým gestem a Craig ukázal v jiných filmech víc. Záměrem tvůrců ale nebyl ani tak voyeurismus, jako nahlédnutí do nitra ženy, která si neví rady s nastupujícím stářím a nečekaně znovunabytou svobodou. Ženy, která se bojí samoty a cítí, že se jí její blízcí už dávno odcizili."I am not ready for old age."Vztah se sexy řemeslníkem je pak jen jedním z omylů v jejím tápání, na rozdíl od vlastních dětí s ní totiž Darren (alespoň zpočátku) mluví a naslouchá jí, a May se k němu instinktivně přimkne. Důsledky jsou ale o to horší, že dotyčný je paralelně předmětem zájmu její nevyrovnané dcery Pauly. Citlivě zpracovanému příběhu bohužel škodí přílišná zjednodušení některých motivů (May po Darrenovi vyjede až moc rychle) a silně předvídatelné rozuzlení."We'll be like that one day. No one wanting us."P. S.: doporučuju vyhnout se velkým obloukem českému dabingu. (vícezde)

Druhý film s názvem Matka, a druhý film napsaný Hanifem Kureishim, který jsem viděl a v obou případech je Michellova matka slabší pokoukání. Natočená je zručně a citlivě, problém je ve scénáři. Zdá se, že Kureishi rozumí stárnoucím donchuanům a dokáže jim vdechnout eleganci a nadhled. Obojí ovšem jeho Matce chybí... Nedokáže se vyhnout určité vykonstruovanosti a nepravděpodobnosti v rychlosti vztahu, který matka s řemeslníkem naváže. K tomu všemu všechny rodinní kostlivci ve skříni nakonec vyšumí do ztracena a finální katarze je aspoň z mého pohledu špatná a k tomu, ce se ve filmu odehrávalo nepatřičná. Nic z toho ale nemění nic na faktu, že film stojí za vidění.

Popiska na žaketke lákala najmä gerontofilov a tak som si (ja, starý "loliťák") požičiaval Matku s nemalými rozpakmi. Ale popisky klamú a zveličujú, pretože Michellov film je v prvom rade "vzťahová" dráma, ktorú isté kontroverznejšie motívy iba jemne a v podstate decentne korenia. Chvalabohu. Pitva rodinných vzťahov, kde sa sebectvo mení na buldozér v kvetinárstve, mohla dopadnúť lepšie, keby sa scenáristovi chcelo vierohodnejšie vstúpiť do "vnútra" postáv - paradoxne najmä tej hlavnej. Ešteže režisér prorocky siahol na castingu práve po Anne Reid, nestrácajúcej ani vekom pôvab a charizmu (...a potom, že nie som gerontofil...)

Na vztahu starší ženy a mladšího muže nevidím nic nepatřičného, natož šokujícího. Proč taky. Takže ani „Matka“ není žádný skandální film jak se nás snaží přesvědčit distributor. Trochu problematickým je ve vztahu jen fakt, že oním mužem je ten, kterým chce být milována, obdivována a držena v náručí její dcera. Jinak je to snímek hlavně o vztazích ve vlastní rodině „Jednou budeme taky takoví. Nikdo nás nebude chtít.“, o strachu ze samoty „Můj muž měl rád, když jsem byla doma a starala se o něj. Nesnesl by, kdybych se s někým přátelila“, a ze stáří, vždyť život tak pádí ….. „Kdybyste po mně chtěl, abych popsala, co jsem v životě dělala, musela bych říct: Nic moc. Jako bych vlastně nebyla. Jen jsem si pořád o všechno dělala starosti.“ Takže už jenom zopakuji velkou pochvalu pro úžasnou Anne Red a to nejen za její odvahu a jelikož se nedá spoléhat na to, že by nás v šedesáti mohl třeba jen potěšit muž s postavou Daniela Craiga, držela bych se rady „buďme živí, dokud neumřeme“ raději už teď !