Vějíř lady Windermerové (2004)

Aby som povedal pravdu, tieto filmy z obdobia medzi vojnami mám veľmi rád a tak budem spravodlivý a dávam za 5:). Najlepšie na tomto kuse je tá atmosféra zázračného miesta kde sa postavy len tak zjavia a bez starostí zabávajú. Krkolomná zápletka o krásnej dcére a očarujúcej matke v nepravom mileneckom trojuholníku dodáva deju (ne)očakávané prekvapenia. Výborné.

Vějíř lady Windermerovéje milou a hezky zpracovanou žánrovkou na motivy stejnojmenného románuOscara Wilda. Film má svým zpracováním nejblíže k tvorběWoodyho Allenaa připodobnit jej lze k divadelní hře v detektivním kabátku, odehrávající se ve 30. letech 20. století v době velké hospodářské krize. Síla snímku tkví v tom, že nám režisérMike Barkervhodně dávkuje přístup k novým a novým informacím, které postupně odkrývají význam chování jednotlivých postav. Postavy, ať již ty hlavní či vedlejší, jsou napsané opravdu prvotřídně, tak aby si k nim divák dokázal vytvořit citovou vazbu, a dokonce tak, aby vůči nim neváhal svůj názor v průběhu filmu otočit o 180 stupňů. Vedle postav vyniká ve filmu i scénář, který je narvaný od první do poslední minuty nepřeberným množstvím výborně zacílených bonmotů. Těch je v určitých pasážích tolik, že si je ani pozornější divák nezvládne všechny osvojit. Herečtí protagonisté předvádí do jednoho vynikající herecké výkony, mě si svým umem získala předevšímHelen HuntaTom Wilkinson, když si k výše zmíněnému divák přidá ohromné množství fantastických dobových kostýmů odJohna Bloomfielda, jenž má na svědomí takové tituly jakoRobin Hood: Král zbojníků,Vodní světčiMumii, začne se mu hlavou pomalu honit myšlenka, proč tak kvalitní kus je nominace na Oscara prost. Za vše může značně komplikovaná dva trvající světová kinodistribuce. Humorná konverzační romantická dramedy z prostředí nádherné Amalfské riviéry plná nezapomenutelných bonmotů. Jen málo maličko chybí k dokonalosti. Čtyři hvězdy. 👍 (5.10.2021)

Film má poněkud těžkopádnou expozici, ale zhruba po 20 minutách je vše na svých místech a je možné rozehrát hru postav. Jo, je to starý dobrý Oscar, takže charaktery ze sebe chrlí bonmoty jako na mistrovství světa v cynismu. Děj je i přes propast století stále svěží a i přes jiné společenské konvence dneška zaujme. Oku lahodí i prostředí Itálie a zvolené kostýmy. Film však stojí na hereckých výkonech, především na mladé Scarlettce, Helen Hunt a Tomu Wilkinsonovi. Jedná se však zřejmě o jednohubku, které uděluji 4 lehce natržené vějíře z 5.

Další z poučných adaptací divadelních her. Děj se odehrává v Itálii, což neznalci nevadí. Co vadí je dabing Scarlett Johannson. Nic proti Zuzaně Kajnarové, je to milé děvče, ale její hlas se ke Scarlett vůbec nehodí. Nakonec si člověk říká, je to happy end nebo ne ? Matka (Helen Hunt) neodhalí před dcerou svoji totožnost, což by se tak nějak čekalo. Na druhou stranu, alespoň nepřijde o nápadníka (Tom Wilkinson). PODRUHÉ 14-7-25 Scarlett je skvělá i s tím špatným dabingem. Je to role z roku 2004, kdy natočila 5 filmů a bylo jí necelých 20, spíše 19. Koukám na její filmografii a hvězdičky ode mne a říkám si, že budu muset na její úkor vyšoupnout jinou z mých TOP 10.

Helen Huntová jediná září – lidsky i herecky – v této mdlé exploataci Wildeovy skvělé hry. Ta se pochopitelně vtělena ve filmové médium musela změnit, ale výsledek připomíná spíše setkání čtenářů sbírek bonmotů než sevřenou jazykovou hru, která projektuje všechny mluvčí v jednu geniální mysl hrající si sama se sebou. Hollywood…