Válečné hry: Za prahem smrti (2011)

Válečné hry je poněkud nudnější slasher kterýmu kazí mnoho věcí, jako například neuvěřitelně špatná kamera která sice není amatérská ale je tak zrnitá a divně ošuntělá. Kdyby šlo o jiný druh filmu řekl bych že to pomáhá atmosféře, ale ke slasheru se to nehodí. Druhým velkým nedostatkem je jakkákoliv postava, všechny postavy jsou extrémně nezajímavé včetně hlavního záporáka, který mluví jak totální idiot. Dalším problémem je hudba, všichni ji vychvalují což je ok mě se také líbila, ale je naprosto nehodící se k filmu, člověk střílí do lidí a běhá po lese a do toho mu hraje naprosto špatně vložená hudba. Nicméně sem tam se ukáže světlo a film je aspoň sem tam zajímavý. Bohužel je to ale další slasher který ničím moc nezaujme.

Jdou si hrát na vojáky, ale někdo je začne střílet opravdu ostrýma. Poměrně dobrý námět, který už tu byl hodněkrát, ale pořád se dá z něho dost vytěžit, jenže tady se nevytěžilo nic moc. Nejvíc mě srali ty troubové co tam jen tak stojí na jednom místě a nechají se střílet aniž by se někam schovali, To mu říkám stupidita a nebo ten trouba co utíkal a šlápl na minu a pak tam půl hodiny křičel bez nohy o pomoc a všichni na něj kašlali.

Mimořádně nesympatická italská paintballová reprezentace je tupě vybíjena třemi úchylnými, militantními kokoty, kteří mají nepatrnou výhodu v tom, že místo gumových medvídků používají opravdové kulky. Celé to má look amatérského porna, dialogy k tomu určitě psala Čičolína a natočeno je to za jednodenní dýško nějaké neapolské předměstské pizzerie. U málokterého filmu jsem se tolik těšil, až konečně všichni chcípnou, a to včetně režiséra a celého realizačního týmu.

Nič moc nudná hovadinka s nesympatickými hercami, nudným dejom a chabou réžiou. Dva, tri krvavé momenty a podarený záver nevymažú tú ostatnú viac ako hodinu nudy, kde sa nezaujímavé postavy prechádzajú po lese a hrajú sa na vojačikov. A keď už sa konečne zdalo, že sa aj niečo začne diať, moje nadšenie razom pokapalo ako novembrový sneh. Písať k tomuto filmu niečo viac ani nemá zmysel a je to navyše (rovnako ako samotný snímok) aj strata času...

Solídny exploitation z v ostatnej dobe stále viac o sebe vedieť dávajúcej talianskej hororovej produkcie. Po úvodnej predstavovačke postáv a nejakých tých obligátnych tlachoch, vstupuje do hry trio magorov, majúcich záľubu v sadizme a dej sa rozbehne na plné obrátky. War Games majú potrebné grády, miestami sú aj pomerne napínavé a nechýba ani pre tento subžáner nevyhnutná dávka surového násilia a brutality. Taliani tentokrát príjemne prekvapili a potvrdili súčasnú jasnú dominanciu Európy v rámci survival hororov.