Útok lehké kavalerie (1936)

Tak vida, jakou moc má poezie. Bitva u Balaklavy v rámci Krymské války byla pro Brity naprostý debakl.  Ale posloužila jako inspirace oficiálnímu básníku Alfredu Tennysonovi pro báseň, a rázem se z průseru stala hrdinská epopej. Tento hollywoodský produkt je vytvořen v intencích oné básně, plné vojenské romantiky, takže i smrt na bojišti vypadá esteticky. Vlastně válečná propaganda. https://en.wikipedia.org/wiki/The_Charge_of_the_Light_Brigade_(poem)

S historií si tenhle film zcela vytírá prdel. Úvodní dvě třetiny jsou jakousi scénáristovou vylhanou variací na Britsko-afghánskou válku šmrncnutou Mahdího povstáním. Teprve až v poslední třetině se dostáváme na Krym a je nám představena scénáristou notně vylepšená verze bitvu u Balaklavy. Už jen vydávat nekompetentnost a kreténství za hrdinství chce odvahu. Jinak jde ale na dobu vzniku o povedený snímek. Aperol Fritz je sympaťák a v menší roli si lze povšimnout později známého Davida Nivena. Akční scény jsou na tu dobu nadprůměrné a objevují se v nich kvalitní kaskadérské kousky. Avšak krev člověk nezahlédne ani pod mikroskopem a lecjaké scény jsou zbytečně zrychlované, což již dnes působí směšně. Jen ta romance je tam evidentně jen kvůli natáhnutí stopáže. Asi se podívám i na další filmy trojky C-F-H. 70%

Celkom sa nestotožňujem s hlavným hrdinom, a to, že pomstiť stovky obetí sa rozhodne tým, že obetuje ďalšie stovky na nezmyselných jatkách, len aby dostal jedného muža. Pritom stačilo nezachrániť mu predtým život a koľko ľudských životov by bolo ušetrených. Či sa dá toto počínanie pokladať za hrdinstvo... Inak celkom fajn dobrodružný film z obdobia a oblasti, ktoré často nebývajú sfilmované. Bojové scény majú svoje nedostatky (zrýchlené pohyby), no masové scény sú výborné, s výnimkou tých krkolomných pádov koní. A trošku zbytočná tam je tá romantická linka s dvomi bratmi túžiacimi po jednej žene. 70%

Jedná sa o hodný kus lepšie spracovanie ako v prípade o 32 rokov mladšieho britského filmu. Aj keď je jasné, že podobnosť s historickými reáliami musela ísť do úzadia. Film spĺňa všetky atribúty historického veľkofilmu - s velkolepými masovými a bojovými scénami, s kvalitným obsadením vrátane mladého, ale už vtedy charizmatického Flynna v hlavnej úlohe a hutne vystavaným scenárom, ktorý napriek 80-ročnej časovej priepasti a častým romantickým etudám, ktoré boli v tom čase v kurze, dokáže aj dnešného diváka zaujať. Po celý čas si vie držať tempo a k záveru pekne graduje. Len málinko chýbalo, aby som mu dal hviezd päť.

Reziser Michael Curtiz /Casablanca 1942, Kid Galahad 1937/ natocil perfektny film o ... sak si to pozrite, brojlera vypisovat rozhodne nebudem. Erroll Flynn /Operace Burme, Dama ze Sanghaje/ v roli kladasa, tempo je genialne, ani chvilu nenudi. Dialogy, jo, tie dialogy ... tak perfektne rozhovory som uz dlho nepocul z filmu. Olivia De Havilland /Dobrodruzstvi Robina Hooda, Gone with the Wind 1939/ bola skvela. Videl som tu aj Henry Stephensona /Rings on her Fingers/ a Donalda Crispa /Muz z Laramie 1955, Saddle the Wind/. Masakr zen a deti bol brutal sam o sebe, to si Curtiz mohol kludne odpustit : 98 %