Tuxedo (2002)

Jackie Chan potřebuje dobrý scénář a pevné vedení, aby zazářil. Tentokrát se ocitáme v příběhu obyčejného řidiče Jimmyho Tonga (Jackie Chan), který se náhodou dostane k futuristickému smokingu, jenž mu propůjčuje neuvěřitelné schopnosti – od bojových umění až po akrobatické dovednosti. Zní to jako ideální půda pro klasickou akční komedii plnou Chanových kaskadérských kousků, že? Bohužel, realita je mnohem méně zábavná.
 
Hlavní problém filmu spočívá v jeho nevyrovnaném tónu. Komediální prvky jsou slabé, akce sice tradičně obsahuje Chanovy pohyby a kousky, ale díky přemíře CGI a absenci jeho autentických bojových choreografií ztrácí svou jedinečnost. Místo toho dostáváme generické akční scény, které působí jakoby byly vystřižené z průměrného bondovského rip-offu.
 
Jennifer Love Hewitt jako Chanova parťačka přináší minimum chemie, ačkoli se snaží dodat humor a šarm. Bohužel ani její snaha nedokáže zachránit nesmyslnou zápletku o hrozbě kontaminace světových vodních zásob. Záporák je tak nevýrazný, že si jeho jméno těžko zapamatujete.
 
Film se pokouší kombinovat špionážní akční komedii s prvky sci-fi, ale ani jedno nezvládá pořádně. Chanovi fanoušci si možná užijí pár jeho klasických pohybů, ale jinak jde o promarněnou příležitost.

Akční komedie proložená perverznostmi. Nevyvážený humor, který je přehnaně trapný a akční scény se snaží být nápadité a originální, ale naneštěstí jsou otravné, jako většina postav. Samotný příběh a zápletka by nebyla špatná, ale je zde až moc nudných míst, kde jsou pouze mluvící hlavy. S Jackie Chanem jsem se tentokrát hrozně nudil

Vyberám svoj 20 rokov starý zaprášený oblek zo stužkovej zo skrine, obliekam si ho, natesno uťahujem kravatu pod krkom, zaväzujem si štýlové čierne topánky a na zápästie dávam to najdôležitejšie. Špeciálne štýlové hodinky, ktoré zo mňa spravia supermuža. Vykračujem pravou nohou a idem zachrániť svet. Som chlapík, ktorý dokáže šarmantne vytancovať z každého problému. Som niekto ako superhrdina. Niekto ako Bond.  Ale to oni nevedia a to je moja výhoda.

Nie je to tak dávno, čo som si s mojou drahou lepšou polovičkou Evičkou pozrel film "Majstrov syn" (Zui quan). Bolo to natočené v roku 1978 v Hongkongu a hlavnú úlohu tam stvárnil dvadsaťštyri ročný Jackie Chan. Mal účes, s ktorým by hravo zapadol medzi členov kapely Ramones  a robil grimasy ako Jim Carrey. Ale popri tom bol mladý, svieži, predvádzal fakt náročné tréningy a vymakané bojové choreografie. Evka mi povedala, že je to omnoho lepšie ako tie jeho hollywoodske šaškárne, ktoré natočil v pokročilom veku v USA. Že je to naturálnejšie a drsnejšie, aj keď je to skryté pod maskou podivnej hongkongskej akčnej komédie. A ja som si uvedomil, že má pravdu. Na jej múdre slová som si spomenul aj teraz, keď som si pozrel americký snímok "Tuxedo". Štyridsať osem ročný Jackie Chan tu zo seba robí doslova šikmookého blbečka, cvičenú opičku. Americké doláre z neho urobili starú, trápnu, poľutovania hodnú karikatúru samého seba. **

Nechápem, čo sa komu na tomto nepáčilo. Perfektná uletená bondovská komediálna Jackie Chan akcia so sexi Jennifer Love Hewittovou, sympaťákom Jason Isaacsom, vždy výborným Petrom Stormarom, čo viac si priať? Skvelá akcia, bondovské vychytávečky, oblek rulezzz, vtip presne podľa môjho vtedajšieho gusta, škoda, že nevzdniklo pokračovanie, zaslúžilo by si ho to.