Paprika (2006)

Príbeh:V blízkej budúcnosti existuje prístroj „DC Mini“, ktorý umožňuje terapeutom vstupovať do snov pacientov a sledovať ich podvedomie. Keď sú však tri prototypy ukradnuté, nastáva chaos. Útočník začne miešať sny s realitou, čím spôsobuje, že ľudia uprostred dňa upadajú do šialených halucinácií.Herecké obsadenie:Videl som to v českom dabingu čo mi možno trocha ubralo na pocite autenticity ale nehodnotím to z tohoto pohľadu nijako tragicky.Prevedenie:Animácia od štúdia Madhouse je dychberúca. To, čo Satoshi Kon predvádza, je čistá mágia – prechody medzi scénami, kde sa stena zmení na oblohu alebo sa postava prepadne do obrazovky, sú technicky dokonalé. Hudba Susumu Hirasawu je rovnako uletená a geniálna, pričom tie pochodujúce hudobné nástroje a domáce spotrebiče ti zostanú v hlave ešte veľmi dlho.Pocity:Ja mám veľmi rád anime a viem, že sa v ňom medze nekladú a že japonská tvorba znesie veľa, ale tu už to bolo trocha zmätočné. Miestami som sa strácal v tom, čo je ešte sen, čo je spomienka a čo je reálna hrozba. Príbeh skáče z jedného extrému do druhého tak rýchlo, že divák nestíha spracovať všetky tie metafory a symboly. Na druhej strane, konečne viem, odkiaľ Inception (Počiatok) vykradol nápad so snami.Pridaná hodnota:Definitívny dôkaz, že sny sú nebezpečné miesto a že ak uvidíš pochodujúce chladničky hrať na trúbku, mal by si sa radšej rýchlo zobudiť. 🎡🍭🌀59%

Teda ja mám tiež občas bláznivé sny, bizarné aj hororové, akoby z inej reality. Nikdy však nie sú tak krásne farebné a nikto mi do nich nevstupuje, zatiaľ .... Japonské anime je vždy plné fantázie a keby to nemalo žiadny príbeh, vôbec by mi to neprekážalo. To je výhoda oproti hranému filmu, tvorcovia sa môžu vyblázniť a vsunúť do príbehu čokoľvek, čo ich práve napadne. DetektívkaPaprikav sne, psychiatričkaAtsukov realite a prístroj pomocou ktorého môže ovplyvňovať sny a skúmať mysle ľudí, no paráda. A trochu mi to pripomenulo starý dobrý filmKdo chce zabít Jessii?

Satoshi Kon v tomto anime stírá hranici mezi realitou a snem takovým způsobem, že divák v závěru pochybuje o vlastním vnímání. Paprika vyniká především metaforickým zobrazením lidského podvědomí a kolektivního šílenství. Animace je barvitá a znepokojivá zároveň, přičemž každá scéna obsahuje detaily, které odhalují skryté touhy postav. Jde o hlubokou sondu do psychologie, která využívá médium animace k zobrazení věcí, jež by v hraném filmu byly nepředstavitelné.

Paprika je pro mě těžko uchopitelný film. Na jednu stranu mě dokázala upoutat dějem, na druhou sem místy hleděl na hodinku. Na jednu stranu bylo perfektní střídání/prolínání snu s realitou. Na druhou stranu to bylo místy tak bizardní (panenky, závěr), že mi to místy bouralo skvěle vystavěnou atmosféru. Děj samotný nebyl vůbec špatný, dokázal upoutat diváka, nutil ho být pořád ve střehu, a postupně si člověk poskládal fragmenty k sobě, aby pochopil, kdo za čím stojí, a kdo je Paprika. Jeden z těch divnofilmů, kdy si člověk říká, jestli byl nebo nebyl cílovka. Doporučit určitě můžu, tenhle film si musí každý zkusit sám.

Imaginace a kreativita tady jela naplno. Inspirace pro Inception evidentní a několik momentů opravdu moc pěkných. Konec mi ale přijde docela slabina snímku,jako by nepřišlo to pravé finále, ktere si filn zaslouží. Docela škoda, ale za podávání stojí, protože kombinuje animaci, typické japonske prvky a dobré nápady.