Třináct rozhovorů o tomtéž (2001)

Jednoduše, leč poutavě vystavěná mozaika ze střípků osudů několika lidí a spletitě jednoduché provázanasti světa, v němž žijí, v němž prostě tak jako všude na světě vše spolu souvisí, má svůj smysl, logiku a řád, i když navenek samozřejmě vše se zdá být nahodilé a nejasné... ;-) . . . Výtečně a citlivě napsaný a poctivě natočený (režisérka je i spoluautorkou scénáře a je vidět, že má co a ví jak to chce říct) a skvěle odehraný nezávislý malý film, nikterak zbytečně fabulující či mudrující, nikterak na efekt působící, jen skromně a přirozeně lidsky vprávějící a pomalu plynoucí - jen tak, jak život prostě plyne. Třeba zrovna tenkrát někde na Manhattannu. Tak jako kdykoli a kdekoli, jinak a jinde na světě... Stačí jen prostě dívat se a vnímat, tak jak to dokáže J.S. - - - Čtyři hvězdičky tedy za film jako takový - a ta jedna navíc právě za to ženským pohledem pojaté "jediné" téma... :-)

.. alebo aj trinásť rozhovorov (skoro) o ničom. Aspoň keby boli tie rozhovory-príbehy podložené nejakou silnejšou témou, ale takto tomu nemôžem dať viac ako mierny nadpriemer. Prepojenie všetkých udalostí je na dobrej úrovni, všetko to do seba aj s prekvapujúcimi zvratmi zapadá, ale nesie sa to len na nejakom pozadí, ktoré z priemeru vyčnieva len mierne. A nejaké to klišé sa tu nájde tiež. Je tu veľká rozmanitosť postáv, no ani z jednou som sa nestotožnil, jednoducho neboli poriadne ľudsky vykreslené. A možno sa to za tú chvíľku ani nedalo. No a Clea DuVall, mne tá holka príde stále rovnako nesympatická, nech s ňou robia čokoľvek (nevravím herecky). Ale - veľmi príjemný Arkin a Torturro.65%.

Film je nakonec daleko zajímavější než jeho název. Aby se divák v množství osudů, víceméně náhodně propojených, lépe orientoval, jsou tu čtyři výraznější role (John Turturro, Clea DuVall, Alan Arkin a Matthew McConaughey). Jejich příběhy nejsou až tak statické, jak jsem očekával podle názvu a ač dlouho vypadalo, že štěstí je jen iluze před nějakou pohromou, závěr je přece jenom trochu optimističtější (70%).

Zajímavá mozaika poutavých životních epizod o uvědomění si, o štěstí a přístupu k životu. Občas vám proběhne mráz po zádech, občas se podivíte nad scénaristickou invencí a občas se budete (bohužel) i trošičku nudit.. Sice slabnší 4*, ale i tak stále nadprůměrně dobrý film s velmi zajímavým hereckým obsazením a nepříliš extra-dokonalou hudbou...

Co je štěstí? Tuhle otázku si klade (nejenom) každý z hrdinů „Třinácti rozhovorů o tomtéž“, kteří se nečekaně a mnohdy i dramaticky střetávají a jejich náhodná setkání ovlivňují a mění jejich vlastní představy o štěstí. Skupinka několika lidí, kteří se ještě včera neznali.“ Je zvláštní žít ve městě přeplněném lidmi, kteří se tolik snaží, aby se na sebe nepodívali.“ Uprostřed dění a vrtkavého štěstí se ocitá i mladý právník, který vyhrál důležitý proces a cítí se šťastný. Tak šťastný, že se vysměje představě štěstí člověka s kterým se potkal v baru .aby o svůj slastný pocit za okamžik přišel a nejenom on. Mám ráda propletence nevyzpytatelných náhod, takže ta 5* je asi i za takový můj malinkatý osobní pocit štěstí, že se takové filmy natáčejí. A k tomuhle přání už není co dodat ..„Jestli štěstí skutečně existuje, doufám, že ho poznám, až mě potká“ .