Tři metry nad nebem (2010)

Kdyby Tres metros sobre el cielo točil (doslovný)Almodóvar, byl by to snímek o metrosexuálních pilotech, takhle se však za metaforickým názvem skrývá jen zoufalá snaha o hloubku nešikovně vysvětlená vypravěčem v samotném závěru. Největší poselství snímku přitom stojí v tom, že i arogantní namyšlení čuráci mají právo najít si holku nejen v realitě, ale i ve filmovém světě, jehož romantičtí hrdinové žijí obvykle na dost odlišné škále badboyovského spektra. Tento inkluzivní krok (mnohokrát předčící sociální zahrnutí v českém školství) by nemusel být špatný, nepřijde mi však, že by film si troufal nějak příliš negativní vlastnosti protagonisty kritizovat (skoro jako byGonzálezovi Molinoviněkdo unesl Pepita). Film obecně nikterak nekomplikuje filmové archetypy dvou postav, upjaté dívky z vyšší společnosti a zlaté klece a divokého zkušeného mladíka z okraje společnosti, moc rád bych napsal, že jsem podobný scénář viděl tisíckrát, ale zatím jsem si vzpomněl jen naTitanic, to však nevylučuje existenci dalších naivních slaďáren, já se jen koukám na jinétvrďárny. Narušení divákova očekávání se zde vyskytuje snad pouze v postavě dívky hranéMaríou Valverde, jejíž archetyp je trochu posunut drzým španělským temperamentem a především neskutečně roztomilým dívčím vztekáním se ve španělštině (miluju!). Na dokonale vypadajících hercích a extrémní sladkosti a "hot" atmosféry v celé stopáži snímek pravděpodobně stojí, to ostatně dokazují už úvodní záběry, v nichž se prolínají na motorce divoce rajdící fuckboy a do školní uniformy se oblékajícíMaría Valverde, kdy kamera vždy přesně ví, kterou část stehen, kalhotek či šprndy zabrat, aby udržela pozornost diváka. Herečku se nebudu bát označit za dokonalou, ostatně mě zaujala už v podivném intošském snímku sLuisem Tosarem,La flaqueza de bolchevique.(Zde si dovolím poznamenat že ano, toto lze říct [a občas/často to dělám] o mnoha herečkách, zcela překvapivě jsou do mainstreamových filmů vybírány borky, co vzhledově zaujmou. To lze teoreticky kritizovat, protože jasně, vytváří to nereálný obraz společnosti, kde ne každá holka je bohuželDebickineboExpósito, ale divák si to hádámžádá.) V rámci seksysťické objektivity je však nutné zmínit, že ani Mario Casas není k zahození, též je zde účelně nasnímaný dokonale, byť z mého pohledu na výrazné a přitažlivé muže tipuJaime LorenteneboMiguel Bernardeauprostě nemá (nota bene, oba jsou též z neskutečně účelně přesexualizovanéElíte), a jako herce jsem jej nejvíce ocenil vContratiempu, kde nejen že měl fúsa, ale aj hrál diamentrálně odlišnou neprvoplánovou a ne zcela playboyovskou roli. Mimo možná nesterilní, ale rozhodně ne originální romanťárnu se pak možná člověk dočká pár zvláštností, třeba romantizovaná bocadilla; (ne)důvody, proč nekřičethijo de putana syna ženy, s níž spáváte; dceru nadávající své matceno quiero vivir tu vida de mierdaza přítomnosti otce, který ji v podivném vztahu vlastně spíše podporuje; nebo unikátní řešení vztahových krizí, kdy si únos psa k vyhrožování učitelky odčiní mladistvý delikvent tím, že si obleče sako, umyje se a překvapí svoji školačku na jejím maturáku. Jo a na konci samozřejmě hrajeForever Young. Pozitivně můžu hodnotit za nespornou a vlastně celkem přitažlivou drzost snímku (tolik k tomu, proč patriarchát zřejmě ještě nebyl zničen, když čaje padají do klína takovýmrascals), nádherných záběrů na Katalánsko a krásně natočené záběry na (především) ženská těla, což mi ovšem nutně nepřijde jako vhodné a zdravé hodnocení hodnotného filmu, kterým tak Tres metros sobre el cielo rozhodně není. Humorné je, že jde očividně o předělávku italskéhoTre metri sopra il cielo(výmluvný to název), což mě přivádí k otázkám, proč takovou ptákovinu (kromě kariéry mladýchactrices) vlastně adaptovat znovu (mít to aspoň zajímavý a neokoukaný scénář jakoPerfetti sconosciuttineboLoft). Pokud však jeden zvládne vypnout u něčeho takového s vědomím, že svět nění tak sexy nasnímaná záležitost jakoMaría Valverde, tak budiž mu přáno, ne?

Tak stupídny scenár a dialógy som už dosť dlho nevidel. Sorry, ja viem, že romantické filmy sú celkovo pritiahnuté za vlasy, ale toto bolo fakt hlúpe. Chovanie postáv bolo tak iritujúce, že som to chcel po polovici zabaliť. Stopáž je prepálená a fakt som nevidel dôvod na to, aby som fandil ústrednej dvojici(čo je pri romantickom filme dosť podstatné).. Chovanie hlavného protagonistu(poškodzovanie áut, krádeže, bitky nevinných, vydieranie) sú nejako cez čiaru.. rebelantstvo a divokosť sa dá znázorniť aj sympatickejšie.. a doteraz som nepochopil čím zapôsobil na hlavnú hrdinku, aby mu vždy všetko prepáčila... napokon na 2* to vytiahne aspoň záver(netradičný pre romantický film).. ten sa ale tiež dal zvládnuť znamenitejšie..

Španělský rebel bez příčiny je stejně sympatický jako James Dean a španělská Baby, i když pouze s měkkým I, s ním hříšně tančí, protože to mezi nimi nádherně jiskří. Pád ze tří metrů nad nebem na holou zem je hodně bolestivý, ale od samého počátku bylo jasné, že tento vztah lidí z odlišných konců sociálního spektra nebude mít příliš šancí na úspěch.

Keď toto niekto nazýva "romantika jako blázen" tak mi ostáva len uvažovať, čo je romantické na psychopatovi, čo mláti päsťami do kontajnerov a z tlamy mu tečie pena, že i bernardíny ticho závidia. Byť takých opálených suterénov viac, tak bezdomovci nebudú mať čoskoro čo žrať. Takže ja túto konštatáciu romantika jako blázen jednoznačne skracujem len na"jako blázen".

Ambiciózny film evidentne snažiaci sa predstaviť modernizovaný príbehRebela bez príčiny. Nevedie k tomu len fyzická podobnosť Mario Casas s Jamesom Deanom a podobnosť ich postáv rebelujúcich na prvý pohľad bez príčiny. Príčina tu samozrejme je, ale všetky kulisy a súvislosti okolo hlavných hrdinov sú potemkinovské dediny, bez pevnejšieho ukotvenia a už na prvý pohľad sa rozpadávajú pred očami. Produkcia je dobrá, ale všetko svoje úsilie zamerala na chémiu. Herci hrajú veľmi dobre, ale scenár ich charaktery vymedzil veľmi presne. Drzý macho teda zvádza krehkú krásku, ktorá síce hovorí NIE, NIE, ale myslí ÁNO, ÁNO, podporovaná svojou najlepšou kamoškou a mladšou sestrou, ktoré zlým chlapcom prepadli už na začiatku. Krátky bezzubý súboj ústi do očakávanej ľúbostnej romance navzdory všetkým. Romantické scény sú najlepšou stránkou filmu, ale je to len ozdobná posýpka. Ukončenie vzťahu a záverečná tragédia už príbehu nepomôžu, pretože záverečné sladkobôľne filozofické pofňukávanie nie je žiadna sebareflexia, takže ku katarzii nedôjde. 50%