Tři generace (2015)

Dobový film pojednávající o změně pohlaví a problematice okolo. Zde tedy spíš ze strany rodiny, než přijetí společností, které se tu ani tolik neřeší. Padají otázky, zda by si to dotyčný/á ještě nemohl/a rozmyslet, zda nebude v budoucnu litovat a zda svolit jakožto rodič takového neplnoletého dítěte je opravdu tou správnou volbou. Nedomrlé, ale koukatelné jemnější drama s hvězdným obsazením.

I do tohoto snímku jsem šel stejně jako tomu je u naprosté většiny ostatních filmů, na které se chystám koukat, bez jakékoliv znalosti jeho obsahu, tématu, či čehokoliv jiného, prostě jsem obeznámen s obsazením, s režisérem a to je vše, tak to mám nejraději. No a zde jsem jednak vzhledem k názvu a herečkám tak nějak usoudil, že půjde zřejmě o takové odlehčené generační vztahové drama, postavené na soužití matky, dcery a vnučky. Už je asi jasné, že můj odhad tedy nebyl úplně nejpřesnější, respektive, téma a obsah tohoto filmu mě dokonale překvapily, a popravdě, vědět to dopředu, nevím, zda-li bych se do toho vůbec pustil, jelikož transgenderová problematika jde totálně mimo mě, což se asi nejvíce pak odrazilo v mém výsledném dojmu, protože jsem se zde s touto tematikou absolutně nedokázal ztotožnit a prostě jsem se v tom po celou dobu docela nepěkně plácal. Každopádně taková případná situace není na řešení určitě lehká v žádné rodině, její zdejší zpracování mi ale nepřipadlo příliš efektivní a ani té filmové radosti mi příliš nenabídlo, jelikož je to celé spíš takové až komorně decentní, aby se to hlavně příliš nikoho nedotklo, dramatické momenty tak nejsou moc přesvědčivé, o těch vyhrocenějších pak ani nemluvě a ani těch pár odlehčenějších prupovídek Susan Sarandon to též příliš nezachránilo, prostě na to, o jak poměrně výrazné a silné téma jde, tak ten film působí přesně naopak, tedy nevýrazně a zcela emočně chladně. Navíc mě tu jinak dost iritovalo to všudepřítomné pochopení, vstřícnost, empatie a pozitivismus, kéž by to takto fungovalo i ve skutečnosti, takže i díky tomuto ohledu nebudí Tři generace příliš důvěryhodnosti. Tohle zkrátka nebyl vážně film pro mě, jelikož skutečně nedokážu s touto tematikou ,,spolupracovat” a bohužel ani z filmařského hlediska mě to neoslovilo, nicméně na druhou stranu jeho kvality a přínos pro cílové diváky tu rozhodně nepopírám.

Život nie je jednoduchý ani za zvyčajných okolností. Keď máte dve matky a vaša dcéra si nerozumie so svojím telom natoľko, že sa rozhodne zmeniť pohlavie, pričom ani neviete presne kto je jej otec, tak sa veci komplikujú príliš. V tejto situácii sa ocitá Maggie ako matka Ramony, ktorá sa rozhodla, že bude Ray. Riešiť túto zmenu so sebou prináša bolestné návraty a konflikty. Film sa snaží o nadhľad a jemný humor. To však spôsobuje, že príbeh nie je príliš dramatický a akoby kĺzal po povrchu. Naomi Watts a Susan Sarandon sú herečky, ktoré nejaká čudná rola neprekvapí. Najviac pozornosti sa však venuje Rayovi/Ramone a jeho rolu Elle Fanning zvládla veľmi dobre hoci pôsobí stále viac ako dievča než chlapec. To je však pochopiteľné, keďže film zachytáva dobu pred zmenou. 70%

Tak silný příběh by si zcela jistě zasloužil poutavější filmové zpracování. Spoustu zneklidňujících témat tvůrci jen lehce nakousli a dál už se jimi moc nezabývali. Co mi ovšem vadilo asi nejvíc, byla skutečnost, že se na mě nepřenesly žádné hlubší emoce hlavních postav. Když vezmu v úvahu hvězdné herecké obsazení, určitě to není dobrá vizitka pro nikoho z nich. (55%)

Já nechci vystupovat jako odpůrce změny pohlaví, film ukazuje společenské složitosti tohoto procesu, ale nezaznívá tam jedna důležitá, dokonce bych zdůraznil ta nejdůležitější informace: Transgender lidé umírají poměrně brzy z důvodu celoživotní chemické zátěže organismu, kterou tato změna s sebou nese. To by v takovýchto filmech, které mohou být návodem pro psychicky neukotvené mladé lidi, mělo zaznít se vší důrazností. Jako příklad uvedu vynikající českou novinářku Terezu Spencer (roz. Dmitrij Spanilý), která zemřela v 55ti letech na problém se srdcem.