Tři amigos (1986)

Tři Amigos jsou sice celkem zábavní dementi, ale bavit se u nich budete královsky! Ústřední trojice legendárních komiků táhne celý film kupředu s neuvěřitelnou lehkostí a smyslem pro absurditu. Ať už jde o přestřelky, bizarní zvuky nebo legendární zpívající keř, film si na nic nehraje a doručí přesně to, co od poctivé devadesátkové (resp. osmdesátkové) komedie chcete – čistou pohodu a spoustu smíchu.

"El Guapo přijede za den, za dva. Bude se chovat, jakoby mu to tady patřilo. My vyjdeme ven, sehrajeme naši show a on pak odjede." Tři amigos jsou celkem zábavní dementi. Nikdo neumí stylověji naskočit na koně ani točit koltem na prstě, ale s analýzama jim to moc nejde. 100.000 pesos od chudejch vesničanů za jedno vystoupení? Já teda taky nejsem uznávanej analytik a vlastně ani neznám směnnej kurz pesa k venezuelskýmu bolívaru, ale asi bych v tom našel háček. Tři amigos v tom však háčky nehledali a jednoduše mě pobavili. I když na divoce zpívající keř neměl žádnej z nich.

Miestami dosť trápne, scenérie sú niekedy pekné, niekedy vidno jasné plátno. Všetko ako tak zachraňuje z dna podpriemeru Chevy Chase. Aj keď ani on tu nemá vyložene skvelé hlášky ako v jeho iných komédiách.Je pravda, že keby snímka nemala také herecké obsadenie, tak by si ju nik ani nevšimol. Hlavná trojka Chevy Chase, Steve Martin a Martin Short bola v 80.tych rokoch na výslní a boli top komici. A tak na to netreba zabúdať, pretože ak ste tento snímok ešte nevideli, tak dnes vás rozhodne nepoteší tak, ako by vás mohol pred 30.rokmi.A ja vlastne do dnešného dňa ani neviem, či sa táto snímka snaží parodovať skvelé westernové snímky, alebo sa snaží stať niečím novým. Akýmsi komediálnym westernom, čo síce novinka bola, ale nie veľmi podarená.

Lehce nahozená oddychovka, která netlačí na pilu a nesnaží se vyvolat bouřlivé záchvaty smíchu, v první minutě vám však jemně roztáhne tvář do pobaveného úsměvu, který pak nesundáte do minuty poslední. Absurdní dialogy se prolínají se situačními gagy, lehce přihlouplé, přesto mile okouzlující trio přechází z jednoho úsměvného momentu do druhého, a když se občas nějaký nepovede, vzápětí ho vystřídá nějaký výborný, ať už je to noc pod širákem, neviditelný šermíř nebo diskuse banditů o významu slova „excesivně“.

Za první polovinu, až do chvíle písně uprostřed bych to nejradši vypnul a napařil tomu odpad! Poté ačkoli nevím, proč jsem to sledoval, se vše neuvěřitelně zlepšilo a dokonce film vyvolal i úsměvy na mých rtech. Vtipy byly sice stejně kýčovité, ale aspoň nevyzněly do prázdna a vážnější podtext konci taky výrazně prospěl, s utrpením v první polovině to ale nakonec na víc než slabý podprůměr není.