Blues Brothers 2000 (1998)

První BB mě extra nechytli, až na dvě písničky, hlavně Rawhide, mi hudebně nesedli, příběh byl takový nijaký. Ale z nějakého důvodu mi to nevadilo a konec konců, Bratři Bluesovi byli na misi, a to přebije ne vše, ale hodně. BB2000 zoufale selhává jako komedie, jako buddy movie, rozjezd trvá dlouho a po atmosféře (vajbs a fýl, jak se dnes říká) z prvního filmu ani stopy a hlavně, hlavně se film táhne a neudržel mou pozornost, párkrát jsem si uvědomil, že mě nezajímá, jak to bude dál a přál jsem si, aby bylo po všem a já si mohl odšktrnout další restík. Pravda, v jedničce nebyly ty sexy fitness holky a pár ebony krásek, které jsou pro mě v BB2000 to nejlepší, ale prostě to mělo koule a dvoutisícovka je pro mě nudnou nastavovanou kaší bez koulí. Nečekal jsem hodně, ale i přesto jsem byl zklamán.

Ten příběh je oproti jedničce trochu snesitelnější. Už to není poslepované z nesourodých scén a má to dohromady celkem nějakou logiku. Humor je tu taky trošku stravitelnější, ale žádná šleha. Bohužel ale ty hudební čísla nemají takový drive jako v předchozím filmu. Takže za mě hodnocení šul nul jako jednička. Musím však dát hvězdu navíc za naprosto geniální taneční kreace toho mlaďase. Klobouček dolů.

Písňové vstupy nejsou s vlastním příběhem spojeny zrovna organicky a také nejsou ani samy o sobě vždy přesvědčivé. Zatímco na pódiích se kapelám téměř bezvýjimečně daří, „muzikálová“ čísla jsou nejednou rozpačitá a děj, který není ani dostatečně realistický ani nadreálně absurdní (byť prvky z obou pólů obsahuje /aniž by je integroval/), ještě důkladněji tříští. Celé vyprávění tak působí poněkud účelově – vytváří záminku, aby si umělci spolu zahráli a pokusili se společně vzdát poctu mnohotvárnému hudebnímu žánru, jehož název ústřední hrdina nese ve svém příjmení.

The Blues Brothers(1980) originál je veľmi podarená komédia, od tohto pokračovania som čakala tiež dobrú zábavu, ale nevedela som, že to je PARÓDIA. Alebo možno jeBlues Brothers2000len normálny sequel po 18 rokoch, ale je tak bláznivý, že ja som to jednoducho brala ako paródiu. V úvode som najprv nechápala, prečo mala mníška obrúčku, ale postupne som prišla na to, že v celom filme nedáva nič zmysel, žiadna logika, treba vypnúť mozog. Aretha Franklin si aj tu zaspievala, tentokrát Respect, ale už to nebolo také šmrncové ako v jednotke. Jednotka ma bavila tisíckrát viac. Tu som len krútila hlavou, aj keď musím uznať, niektoré scénky ma fakt pobavili, napr. keď Elwood vyhľadal svojho "brata", chlapec v kufri auta akože v izbe (ešte aj lampa mu tam svietila!), keď sa aj "brat" pridal k Blues Brothers a zopár ďalších.

Blues brothers dávajú znova dohromady kapelu. Teda vlastne už len Elwood pretože John Belushi aka Jake Blues to už má za sebou. Jeho úlohu preberá nevlastný brat Cabel, ktorý je napotvoru šerifom. K Elwoodovi sa ešte prilepí chlapec Buster, ktorý je sirota a jazda prerušovaná hudobnými vystúpeniami sa môže začať. Dej je s malými zmenami jednotka ako cez kopirák. Ale to nevadí, lebo je to rovnako dobrá zábava. Takže tu máme zbesilé automobilové naháňačky s mafiánmi aj policajtami, hromadné havárie, suchý humor a množstvo skvelých hudobníkov.