Trafačka – Chrám svobody (2011)

Kdybych se o tom chtěl rozepisovat, tak by to byla onanie na 100řádků(minimálně), takže ve zkratce: Základní myšlenka(nepoužívaný industriální prostor jako zázemí pro umělce)je parádní. Jednotlivé osobnosti(převážně s kořeny ve sreetartu), jejich přístupy a motivace k tvorbě jdou dost mimo mě. Formální stránka filmu z mého pohledu průměrná-Málo toho důležitého tozn. tvorby v trafačce a taky mi chyběly praktická infa jako např. Kdo ten prostor a ty projekty financuje a z čeho? Jak a kde se dá postavit několikapatrový stromový domek z nahnilých prken se zavedenou elektřinou tak aby to unikalo pozornosti úřadů?...atd....... Je to zajímavé ale s klukama bych o umění asi moc nepokecal.

Vyjádřím se spíš k tomu co jsem viděl, než jak to bylo natočené...
V zásadě je to bohulibá činost, které fandím. Takových prostor by Praha (a nejen) snesla mnohem víc. Jenže...
Blbost přinesená na podnosu samotnými aktéry je až dojemná... Snad jim to ani nepřeju. Exekutorská epizoda, kterak vyhodili chlapíka z bytu tu jednostarnnost skvěle vystihuje (tady díky autorum dokumnetu, že to nevystříhli). Kombinace hlouposti, ega a naivity Romana Týce, pana Kalába a pana Cimaly je smutná... Snad kromě Jakuba Nepraše IQ aktérů nepřesáhne stopáž dokumentu.

Poměrně vydařený dokument, kterému ale schází tak trochu celistvost. Autoři si měli možná lépe rozmyslet, čím se chtějí zaobírat a toho se držet. Jinak se jedná o pěkný dokument, na který se hezky dívá a asi nikoho neurazí. Zajímavá a relativně vydařená kamera, hudba, dobrý námět. Z českých luhů a hájů podobných témat moc neleze, tak alespoň něco.

Moderního alternativního umění není nikdy dost (zvláště v Praze) a je určitě dobře, že film vznikl. Jen nějak nerozumím tvaru tohoto dokumentu. Zdá se, že se bude točit kolem Trafačky - už sám název tak napovídá. Cesty dokumentaristů se ale rychle rozutečou mimo zdi Trafačky, kde sledujeme různé epizody z života hlavních protagonistů. Dílčí kousky mnohem spíš zapůsobí sami o sobě, ovšem nikoliv jako celek. Nakonec se zdá, že samotná Trafačka je jen nešťastným lepidlem různorodých epizod.

Původně jsem tenhle komentář ani nechtěla psát. Ale když jsem dneska jela vlakem domů, tak jsem pohledem objevila přesně to místo, kde Trafačka stojí(stála?), což je krásná symbolická náhoda, která mi udělala radost. Asi jako kdybyste v televizi viděli rozhovor s náhodným kolemjdoucím a pak toho člověka druhý den potkali. ___Fakt je, že dokument toho o Trafačce tolik neříká a konec konců ne všichni z lidí, co za ní stojí, mi jsou sympatičtí. Celková idea společného uměleckého prostoru jako je Trafačka mi nicméně sympatická je a je škoda, že se takové projekty ne vždy setkají s pochopením... Co říct dál...