Toki o Kakeru Shojo (2010)

Nuda to bola, to je pravda, ale nebolo to až také zlé, videl som už aj horšie filmy.

Toki o Kakeru Shōjonie je pokračovaním ani re-makeomrovnomenného filmu z roku 1983ani inej verzie diela podľa literárnej predlohy spisovateľaYasutaku Tsutsuia. Snímka z roku 2010 prináša upravený, vlastný príbeh o dievčati, ktoré preskočilo časom, sledujúc Akari Yoshiyamu (Riisa Naka), dostávajúcu sa do sedemdesiatych rokov dvadsiateho storočia s cieľom nájsť svoju vlastnú mamu. Námet, pôsobiaci dojmom, že sa s ním v princípe dá pracovať, v praxi ale (opäť) do veľkej miery dopláca na to, na čo aj "pôvodný" film. A síce, že mu dlho trvá, kým nájde správny smer, respektíve odhalí, kam chce vôbec smerovať. Navyše, veľmi mu nepomáha ani skutočnosť, že z obsahového hľadiska ako takého nie je zvlášť výrazný a diváka nemá prakticky čím zaujať. Svoju rolu v tomto celom zohráva aj dvojhodinová minutáž, počas ktorej sa síce človek snaží nájsť nejaké plusy, ale nenachádza ich. Film režiséraMasaakiho Taniguchihonie je zle natočený, ale je "prázdny" a nezaujímavý. Nefunguje príbeh, nefunguje atmosféra, nefungujú postavy. Pekná Riisa Naka v hlavnej role je príjemná, ale celú snímku, bohužiaľ, sama "utiahnuť" nedokáže.Toki o Kakeru Shōjovo verzii 2010 je slabým kúskom, ktorý neoslňuje ani ako sci-fi, ani ako romantika s prímesou drámy (alebo vice versa). A kto neverí, nech sa presvedčí sám.(15.02.2026)

I keď som si dopredu prečítal Zízin komentár (na ktoré, čo sa týka doramy, väčšinou dám), na film som sa tešil a tak som si ho aj napriek tomu pozrel... Prvých asi 20 minút to bola strašná nuda, potom sa vrátila v čase a... stále nuda... Koniec by sa aj ako tak dal, lenže tá hodina a 3/4 čo si doň musíte vytrpieť - za to to nestojí... ...(17.04.2011)

Roztahaná, unylá scifi romantika, ale tak nějak bez citu. Dalo by se tak nějak říct, že je to skoro jako druhý díl např. od filmu z roku 1983, nebo tak trošilinku, s trochou fantazie a předstírání, toho animovaného z roku 2006 - prostě co mi dalo z filmu nejvíce, nedá nikomu, kdo neviděl, co jsem zmiňovala, nic, a to situace, kdy ti dva setkali v nemocnici a on jí tam položil lavendr. Jenomže to byly tři minuty z filmu, které mě opravdu bavily. Zbytek? Absolutně nic. Tak jsem se na to těšila a takové zklamání to bylo! Vážně, raději si pusťte anime z roku 2006 a na tohle zapomeňte.(19.12.2010)

V roce 1967 vyšel román Jasutaky Cucuiho nazvaný Toki o kakeru šódžo (Dívka, která skáče časem) a stalo se z něho jedno z nejtrvalejších děl japonské popkultury. Během následujících let prošla tato fantaskní variace na příběh o první lásce řadou adaptací. Mezi několika komiksy, televizními seriály a celovečerními snímky vyčnívají dvě díla: celovečerní film z roku 1983 režírovaný japonským experimentálním filmařem Nobuhikem Óbajašim a čtyři roky staré anime, které striktně řečeno není adaptace, nýbrž spin-off, tedy dílo využívající motivy a postavy původního vyprávění, které zasazuje do původního scénáře. Vedle nich je však také řada nepovedených variací, jejichž nové dno stanovuje právě "Time Traveller". Fakt, že se tvůrci v promo prohlášeních k snímku vůbec opovažují řadit po bok formálně progresivní Óbajašiho adaptace a stylově precizní náladové atmosféry anime spin-offu je skoro až urážkou těchto děl. Nový film namísto jakéhokoli osobitého ozvláštnění předlohy přináší pouze afekt a laciný sentiment. Vztah "Time Traveller" k předloze je totožný jako mezi filmem "Návrat do budoucnosti" (1985) a jeho porno parafrází "Backside to the Future" (1986). Hrdinka se také do minulosti přenese za naprosto absurdních a nikterak neřešených okolností, přičemž premisa cesty v čase zavdává pouze ke sledu prvoplánových úsměvných sekvencí, v nichž se ukazují charakteristické prvky 70. let minulého století; tentokrát konkrétně uvolněnost mravů, dobová móda a natáčení amatérských filmů. Narozdíl od "Backside to the Future" se v druhé polovině "Time Traveller" (dle zákonitostí japonských mainstreamových romancí pro mladé publikum) přehoupne rozverný tón do plačtivé romantiky, která je ovšem uměle poháněná nastavovanými zvraty a prohřešky vůči již tak nulové vnitřní logice díla.(02.11.2010)