Tiché místo: Část II (2020)

6,5/10. Mírné zklamání. Dvojka Tichého místa bohužel trpí neduhem klasického pokračování, které vlastně ani nemuselo vzniknout. Navázání na příběh rodiny v čele s fantastickou Emily Blunt funguje, stejně tak pozvolné odhalování zdevastovaného světa a větší zapojení okolní "společnosti". Přesto jsem se většinu stopáže nedokázal zbavit pocitu, že se Krasinski nápady vyčerpal už v prvním díle a dějově tady dost znatelně přešlapuje na místě. Největšími pozitivy jsou tak rozhodně postava Cilliana Murphyho (po 28 dní poté další postapo zářez) a od minule snad ještě lepší práce se zvukem, která v konkrétních scénách dokáže opakovaně brát dech z úst. Solidní "prostřední" díl, jenž dává tušit mnohem bombastičtější a snad i nápaditější trojku.

Príbeh:Príbeh začína presne tam, kde skončila jednotka – dom na farme je zničený a rodina Abbottovcov sa musí vydať do neznáma. Evelyn s deťmi a novorodencom v náručí hľadajú iných preživších. Cestou narazia na starého známeho Emmetta, ktorý sa skrýva v opustenej továrni a už dávno stratil nádej. Keď Regan zistí, že rádio vysiela signál, vydáva sa na nebezpečnú misiu nájsť ostrov, ktorý by mohol byť bezpečným prístavom pre ľudstvo.Herecké obsadenie:K pôvodnej zostave pribudol fantastický Cillian Murphy, ktorého postava zlomeného muža dodáva filmu potrebnú surovosť. Skutočnou hviezdou je však mladá Millicent Simmonds (Regan), ktorá tu preberá štafetu hlavnej hrdinky.Prevedenie:Krasinski ako režisér opäť exceluje v práci so zvukom, resp. tichom. Úvodná sekvencia útoku v meste je technicky dokonalá a okamžite ťa hodí do deja. Film má oveľa širší záber než jednotka, strieda viac lokácií a paralelne sleduje dve dejové línie, čo zvyšuje dynamiku.Pocity:Film Tiché miesto, ktorý paradoxne nemá tiché miesto, ale zato poriadnu dávku napätia a akcie. Bavil som sa pri tom asi aj lepšie ako pri jednotke. Zatiaľ čo prvý diel bol skôr komorný horor o prežití jednej rodiny, dvojka je už plnohodnotný post-apo thriller, ktorý nenudí ani sekundu.Pridaná hodnota:Dôkaz, že pokračovanie môže byť rovnako dobré, ak nie lepšie ako originál, ak sa nebojí vyjsť z komfortnej zóny farmy do nebezpečného sveta vonku. 🤫👂🚫87%

Ani v jednotke mi nedávala zmysel invázia hendikepovaných votrelcov, ktorí sú samé ucho, a nemajú žiadne zvláštne schopnosti, iba behať, skákať a sekať. Aby si s tým ľudstvo neporadilo? Ohlušiť ich napadne iba dieťa? Inak sa nič nezmenilo, len deti podrástli, chvíľu sa nemôže rozprávať ani v bunkri, potom sa zase môže aj vonku, nuda, dejová aj v akcii. A nemám rád filmy, čo sa tvária ako seriál.

Po smrti otce na farmě (první díl) se Emily se svými dětmi vydává na cestu, kde by mohla své děti (včetně čerstvě narozeného prcka) lépe ochránit. Dostávají se až do (téměř) opuštěné továrny, kde narazí na bývalého známého Emmeta (Cillian Murphy), který - chtě nechtě (a víc nechtě) - jim může pomoct. A třeba společně přijdou na to, jak ty šmejdy vykopat z našeho pozemku... Pokračování vcelku povedeného filmu trpí přesně tím, čím většinou druhé díly trpí. Pravidla hry jsou přesně daná, divák ví (tuší), co by se mělo, a postavy konají přesně naopak (a pravda, i tady, téměř na konci filmu na "to" přijdou taky). Potěšilo mne, že "to" co jsem skromně navrhoval v recenzi prvního dílu (tekoucí voda přeruší zvuk) Evelyn úspěšně vyzkoušela (neměla sice k dispozici tekoucí vodu, ale takový sprinkler to taky zvládl). Chtěl jsem dát 2.5*, půlky ale neumíme, a navíc zde byl můj oblíbený Cillian Murphy, takže přidám...

A Quiet Place Part II je přesně ten typ pokračování, které dokáže zpětně zhoršit i první díl. Film rozšiřuje svět… a zároveň definitivně dokazuje, že žádná pravidla toho světa vlastně neexistují. To, co byla v jedničce trhlina, je tady otevřená propast. Dozvíme se, že mimozemšťani neumí plavat, což zní jako zásadní informace – dokud nezjistíme, že lidé klidně žijí vedle funkční lodě a nikoho nenapadne odplout. Moře je doslova pár metrů vedle, ale postavy se raději chovají, jako by lodě byly mýtická stvoření z jiného vesmíru. Ostrovy existují, voda funguje, řešení je před očima… takže se samozřejmě neudělá nic. Film zároveň trvá na tom, že ty samé bytosti: přežily vesmír, přežily vstup do atmosféry, přežily brutální dopad na Zemi, ale voda je pro ně nepřekonatelný problém. Takže buď nepřežily vesmír, nebo by je voda vůbec neměla zajímat. Obojí zároveň nejde, ale scénář se tváří, že ano. Zvuk je pořád jejich Achillova pata, přestože už by dávno stačilo zapnout sirény, reproduktory nebo cokoli hlasitějšího než lidské dýchání. Armáda opět neexistuje, strategie neexistuje, lidstvo se chová jako banda debilů čekajících na skriptovanou smrt. Postavy dělají nelogická rozhodnutí výhradně proto, aby film mohl pokračovat, a každá nová informace o světě ho paradoxně činí ještě méně uvěřitelným. Co zůstalo? Dobré tempo, solidní herecké výkony a technicky výborný zvuk. Co zmizelo? Jakákoli snaha předstírat, že tenhle svět dává smysl. Jednička aspoň fungovala jako emocionální experiment. Dvojka je už jen hlasitější přehlídka ticha, ve kterém umírá logika.