The Piper (2023)

"To krysař je ztrestal písní, že žili v hnilobě a plísni..." No, tak to už bylo lepší. Hned jsem si spravil chuť. Byť jde o jednohubku, tak o docela zajímavou. Čekání na epické finále za pískání toxicky návykové melodie se vyplatilo! Příběh je fajn, postavy budiž a krysař je taky v pohodě. Najde se pár chyb nebo hluchých míst, ale dá se to přežít i odpustit. Za mě příjemné překvapení.

Celý snímok má asi takú hororovú kvalitu, ako ten poster. Ten tiež pôsobí dojmom, akoby ho robil cez apku v Indii za 60 centov nejaký "mahagón". Pokiaľ chcete skutočne prežiť strach počas hľadania strašidelnej skladby, zahrajte si: "Song of Horror", to vás bude nie len viac baviť, ale sa budete miestami aj solídne báť. Toto je ďalšia sračka. ktorá po hororovej stránke prakticky nedokáže nijak zaujať. Až teda na jednu solídnu scénu, no to je tak maximálne všetko, lebo človeku z tej flauty už akurát tak pomaly ale isto začínalo jebať.

Piper man za mňa celé zle. Príbeh vyzeral byť fajn ale prevedenie otrasné. Furt tam hrá niekto na flaute, husliach, neviem či som si pustil koncert vážnej hudby alebo horor. Prvú hodinu je to nehorázna nuda, z Pipera uvidíme len svetielkujúce oči a väčšinu času som bol na mobile od nudy. Potom príde krásna scéna ako vylezie z flautistu, tam chválim gore a konečne sa nám ukáže poriadne v celej kráse. No a nevyzerá vôbec zle, preto je obrovská škoda, že nebol veľmi využitý. Nebavilo to, či už postavy, prevedenie a celkovo to bolo skôr amatérske. Finále tiež šlo mimo mňa. Za 1*.

Mel má finanční problémy, protože její dcera ztrácí sluch, a tak by ji chtěla pomoci. Když se nabídne dirigentovi, že najdekoncert pro dětisvé profesorky, co tragicky zahynula, když jej chtěla zničit, dostane příslib lepšího místa v orchestru. Jenže třetí věta není dopsána, ale Mel si věří, že ji dokončí i v časové tísni. No a pak se to přesouvá do řekněme satanského hororu, ovšem s nedostatečným využitím námětu, co si říkal o temnotu a strašení. Snaha je, ale většina scén je taková nemastná. Až závěr, který by mohl být samozřejmě gorefestem, ale nebyl, o něco mé hodnocení zvedá, hlavně tedy že došlo na střeva ven. Rozlehlý dům si říkal o přesah do gotiky, svět na druhé straně mohl být bizarnější, a když jsem čekal explodující hlavu, došlo jen na šťouch do ucha. Nedávná The Sonata mi přišla výrazně lepší. 2,5*

Pohádka o tom, kterak jedna nezdravě ambiciózní husička nesprávnou hudbou síly pekelné na svět náš vezdejší málem přivolala... Bohužel právě že jenom málem. Zpočátku zajímavý, originální, tedy potenciálně nadprůměrný film se postupně vyvine v dětinskou (a dětskou) krávovinku, nehodnou hlubšího rozboru milovníka skutečných horrorů. A stroboskopem "vylepšené" koncertní finále posílá celý film spolehlivě do kopru. Pozitiva: Posmrtný hold Julianu Sandsovi, příjemně pochmurná (a chytlavá) Krysařova ústřední melodie, a pak taky ještě moje osobní vzpomínka na jednoho mého poněkud prostšího katolického známého, který mi kdysi dávno přesvědčeně (ne přesvědčivě) tvrdil, že do rockové hudby (konkrétně prý třeba od Stounů) jsou zakomponovány jisté tóny a akordy, které mohou posluchače dostat až pod vliv Ďábla, božínku.