Patient Seven (2016)

Nádherné a hororově klasické exteriérové prostředí psychiatrické léčebny naruší až pohled do interiéru, který je velice moderní a evokuje spíš pocit nové nemocnice, než léčebny. Hudba je dobrá a snaží se sice navodit temnou atmosféru, ale já  už sakra viděl ty barevný kytky ve výstředním květináči na moderním stole vrchní sestry….Ukázka pacientů, kteří povětšinou spáchali trestné činy a trpí údajně těmi nejtěžšími a nejzávažnějšími poruchami a fóbiemi mne taky moc nenadchla…Za toIronsideby si mohl z fleku navléct andělíčka! Ten jeho úsměv by mohl konkurovatNicholsonoviresp.McMurphymu z Přeletu. Jeho specifické metody přístupu k pacientům jsou opravdu unikátní. Například fingovaný pokus podříznout kuchařským nožem pacientku, která se pokouší o sebevraždu a trvdí, že bude radši mrtvá, než-li v léčebně mne velice zaujal. Díky svým metodám, ale náš doktor dokáže pacienty pěkně rozmluvit a ti mu vypráví svůj příběh. Každý jediněčný příběh je znázorněný  flashbackem. Nicměné film má stále povahu thrilleru, nikoliv hororu. Když se například na obrazovce doslova zhmotnilo monstrum podobné Jeepers Creepers, nevěděl jsem, co si mám myslet…Hůl jsem nad tím ale lámat nechtěl, nicméně tohle fakt posrali. Ono monstrum vypadalo sice dobře - to zase všechna čest. Jenže by se hodilo spíš do nějakého fantasy o elfech a né do hororu. Ve filmu resp. v jednom z příběhů se mihne takyAlfie Allen– tento příběh je velmi povedený a vtipný a opět platí – není hororový.  Jedná se tedy o povídkový film, který obsahuje pár opravdu zábavných povídek. Navíc mě bavilo sledovat „konzultace“ s  Dr. Marcusem (Ironside).  Nejhorší na filmu je ale ten konec. Ta BOMBA, kterou chtěli autoři diváka překvapit. Už kdysi sem se s touto debilitou setkal a nemám to rád – když posledních pár minut totálně změní strukturu a podstatu celého filmu. Přijde mi to nefér vůči mně, jako divákovi. Nevnímám to, jako pozitivní zvrat. Tím koncem jsem velice zklamaný a celý tento film považuji za zbytečný. Jakoby autoři shodili sami sebe a svou snahu o vytvoření povídkového filmu.Bčko

V polovině povídky s kuchyňskou fólií jsem to zabalil tak jako do ní vrah zabalil tělo. Povídka s vrahem byla důvodem, proč jsem se na tenhle film vůbec podíval, protože to dělal režisérThe BodyzInto the Dark, ale docela mě u něj mrzí nebo spíš přijde takový ubohý, že ten stejný nápad zfilmoval dvakrát, že to nepůsobí moc dobře. Na druhou stranu tahle Patient Seven verze je stokrát horší. Hlavně je nudná a vrah nemá vůbec žádné charizma oproti tomu z Into the Dark. Ten patří mezi vůbec nejlepší záporáky, které jsem kdy viděl. Strašně nezajímavé postavy, dialogy a průběh mi taky přišel o dost nezáživnější. Jinak první povídka v tomhle filmu je strašně podprůměrná. Omáčka je hrozně monotónní a začne strašně rychle nudit. Vždycky tam vejde nějakej blázen. On se ho zeptá, co se mu stalo a jak to bylo. Tak to odvypráví, a pak mu na to začne mlít nějaký sra*ky ve stylu: ,,A víte, co si já myslím? Že jste surový psychopat, který si to nedokáže přiznat a maskuje se za oběť.’’ A takhle to jede furt dokola, takže už to působí i dost trapně. Herci podle mě dost přehrávali. Skipl jsem to na konec. Konec je docela nereálnej, trapnej a hrozně nepřekvapivej, takže to za nic nestojí. Co jediné na filmu oceňuju je, že kamera byla v pohodě (čekal jsem nějakou strašně amatérskou).Vyhodnocení:A víte, co si já myslím? Že byl tenhle film trash tak jako kupa jiných povídkových filmů.

Jak už to u povídkových multirežisérských projektů chodí, hlavní charakteristikou filmu je nejednotný styl jednotlivých příběhů a taky jejich různá kvalita. I když ani jeden není vyloženě špatný, ani jeden není pětihvězdově vynikající. Nejvíc mě zaujaly první (asi nejhorrorovější atmosféra) a poslední (oblíbený zombie postapo žánr, ale bohužel i ukázkově zhovadilá práce "kameramana"). A zvláštní cena poroty se udílí za výjimečnou držku toho pána, který měl strach z kuchyňské fólie. Jinak ovšem průměrný levný horror na jedno použití, s dejme tomu trochu nadprůměrně povedenou spojovací dějovou linií s psychiatrem Ironsidem. A pointa samozřejmě nepřekvapila.

Snímku „Patient Seven“ se podařilo dát dohromady nějakou tu známou tvář, která se zde objeví, ale tematicky se jedná o nevyvážené dílo, které je relativně neoriginální a nedovede nadchnout všemi povídkami, natož pak rámcovým příběhem, který se jeví hodně kostrbatý a hodně křečovitý v tom, jak je okatý a přináší přesně to, co by se dalo čekat ve vztahu šílený doktor-pacienti.

Několik pacientů psychiatrické léčebny, vypráví své příběhy o tom, jak se do zařízení dostali. Psychiatr má poněkud zvláštní metody, jak pacientům ''pomoct''. Každá povídka má originální námět, nějaká je lepší, nějaká horší, ale vyloženě špatné to nebylo. Vrah ála Dexter byl nejlepší, bláznivá holčička, která nutně potřebovala 37 dolarů taky ušla. Konec byl (ne)překvapující. I když se tu neobjevují zvlášť nudná místa, téměř dvouhodinová stopáž, je na takhle průměrný film zkrátka moc.