Mluv se mnou (2022)

Byl by to asi úplně průměrný horor, ale to, že se jedná o podobenství, tomu dalo úplně nový rozměr. V podstatě už tak v půlce filmu mi došlo, že(SPOILER!!)ve skutečnosti nejde o žádné skutečné nadpřirozeno ani duchy či démony, ale o metaforu pro drogy. Celý příběh je podobenství pro braní drog. Nejdříve je to zábava, zkouší to všichni a vědí, že musí v určitou chvíli přestat. Problém nastane, když to vyzkouší dítě. Na něj to působí jinak a začnou problémy. Později ty věci, které vidí jen Mia a pod vlivem těchto halucinací nejen obtěžuje kamaráda, ale i málem zabije malého bratra své nejlepší kamarádky a smrtelně zraní vlastního otce. A s rukou si hraje nonstop, i když by neměla. Ve skutečnosti spadla do závislosti.(Konec spoileru.)Musím říct, že je to opravdu originální nápad. Horory, které mají metaforický podtext či jsou čisté podobenství, jako napříkladMatka!, mám moc ráda. Opravdu se velmi povedl. Četla jsem, že byl natočen i druhý díl, tak doufám, že ho nezkazí. Protože mi něco říká, že film s takovouto myšlenkou pokračování mít nemá.

Až mi někdo poví, kde tenhle výplod scénáristů z první třídy základní školy získal tak dobré hodnocení, pak budu teprve klidný. Půlku filmu naprostá nuda, tuctovost, generický příběh s nijak extra oslňujícími hereckými výkony. Jak se to rozjede, tak to nápad možná i má, ale teda za mě silný podprůměr a opravdu nechápu, že jsem v menšině. Never ever TALK TO ME again. Se štěstím 2/5

Zcela bezúčelná a trapná zhůvěřilost... Než dojde na věc, musím neustále přetáčet; dialogy těch smradů, potažmo smradů a jejich matek mě absolutně nebaví... Pak to přijde (SPOILER): Mají jakousi ruku, která vypadá jako odlitek, ale obyčejná sádra to není, milé děti!! Kdo se jí dotkne, ten 90 vteřin valí bulvy a všelijak chroptí a tak. Všichni ostatní blbečkové (protože nic jiného to není!) se tomu strašně smějí a točí si to na mobily. Tak se všichni střídají pořád se stejným výsledkem: chroptění – aplaus. S jedním klukem přeženou těch 90 vteřin a skrze něj vstane zlý duch (spíš zosobněný Satan) a po svém to tam všecko "vybílí". Paráda. – P.S. Tak hnusné herečky vybírali zřejmě cíleně pro ještě větší efekt.

Talk to Meje chytlavě natočená a originální jednohubka, která vás zaujme kreativním pěkně vystavěným a propracovaným dějem. Ten drží pohromadě a ví, co dělá a kam míří. Postavám rozumíte, jasně chápete jejich motivace a od samého začátku vám film naznačí, z jaké kapsy kabátku hlavní hrdinky bude čerpat. Film načrtne vystižené předzvěsti a k tomu vám nadělí zajímavou a poutavou podívanou, která nenudí ani do poslední minuty. Atmosféra nabírá na intenzitě každým krokem vpřed a gore v některých částech vypadá celkem obstojně, ale na můj vkus se s ním někdy zacházelo až moc nesympaticky nechutně. Občas mi nějaké chování postav úplně nesedlo a trochu mě mrzelo, že kamera občas slibovala nějakou důležitou linku určitým záběrem, ale nakonec z toho nic nebylo. Celkově fajn originální horor, který rozhodně není naprostou špičkou, ale drží se v dobré a poctivě natočené kategorii. 71%

Skvělé pojetí horroru jakožto žánru. filmu neskutečně pomáhá soundtrack s kterým v důležitých situacích nádherně pracuje a vy se tak do filmu můžete zhluboka ponořit. Od prvních minut se buduje atmosféra která je čím dál temnější, jedna zábavná aktivita se metamorfuje do paniky, úzkosti a strachu. Hlavní hrdinka si prochází traumatem které se díky nezdařenému rituálu ještě zhorší a tak sledujeme jak postupně přichází o všechno co měla kdy ráda. Film pro mě tak znepokojující, že jsem odstupoval od obrazovky s tlukoucím srdcem a očima upřenýma do monitoru, pak film dospěl ke svému konci a já musím říct - wow!