The Living and the Dead (2006)

Milý rodinný příběh z prostředí druhořadé britské aristokracie, v tomto případě zjevně zdegenerované, a to nejspíš v důsledku staleté příbuzenské plemenitby či rodové syfilidy. Jeblý je syn, a to tak těžce, že ve staré Spartě by jistě letěl ze skály už v předškolním věku. Jeblá je matka, jednak že radši zesírá doma postel než aby šla do špitálu, druhak že svého syna už dávno nenechala zavřít do pakárny. A otci pak časem zákonitě jebne z nich obou. Chvílemi pak možná budete mít podezření, že jebnutý byl i scénárista a rejža, ale nakonec do sebe vše tak nějak zapadne a nejasnosti v ději se vyjasní. Slušné psycho. Ale bez nějakých mých významnějších emočních prožitků, protože artový odstup a nadsázka, v kombinaci s popkulturní režijní formou a la Requiem for a Dream, nebo něčeho od Dannyho Boylea, filmu na realističnosti nepřidává. A tak se jedná spíš o bizarní frašku či černou komedii, nežli o vážné drama, aspoň tedy pro cynického diváka.

Tento snímok som mal v merku dlhodobo. Pripomenul mi ho milovaný “darkrobyk”, pričom keď som zistil, že sú k nemu (konečne) dostupné titulky, nebol viac dôvod na jeho odkladanie. “Živí a mŕtvi” vyobrazuje život tých, ktorí sú prevažne “bremenom” pre druhých. Nie je totiž jednoduché obetovať vlastný život, vlastne šťastie pre tých, ktorí potrebujú denno dennú starostlivosť, pričom ich život, je doslova väzením vo vlastnom, duševne či fyzicky chorom tele. Obdivujem každého, kto má vnútornú silu, energiu, a dokáže zvládať tieto nikdy nekončiace útrapy. No a teraz si predstavte, že sú dvaja “takýto”, vzájomne na sebe závislí. Varujem všetkých, ktorí sa rozhodnú sledovať tento snímok. Neexistuje vhodný deň, ani čas, pričom pokiaľ nemáte dostatok vnútorných síl, treba ho elegantne odignorovať. Strašná škoda, za tie “Trainspotting” vsuvky s podivným hudobným doprovodom. Na mňa to pôsobilo skôr rušivým dojmom, než netradične originálnym. Takto len priemer, aj keď pocitovo vie “The Living And The Dead”, celkom slušne pokaziť náladu. Iný sa prepracujú na vyšší level, teda k depresii ..

Klobouk dolů před výkonem Leo Billa, chvílemi jsem totiž měl strašný problém rozlišit, jestli magora hraje nebo jím fakt je. Každopádně film jako takový má několik hodně znepokojivých momentů (nejdrsnější bylo to s prášky) a celý ten film je sám o sobě strašně zvláštní. Ten nápad byl opravdu skvělý, bohužel ten film kromě těch znepokojivých scén neměl pořádnou atmosféru, takže prvních 20 minut jsem se nudil, pak přišel prostředek, který kupodivu byl nejsilnější a pak se to celé střídalo. Hlavní je ale to, že si mě to i přes takovou příjemnou stopáž nedokázalo natolik získat, abych dal vyšší hodnocení. Těžko říct, v čem se stala chyba, přehnané mi to nepřišlo, hudba sice později už byla otravná, ale ne tolik, aby kazila celý film, vedené to taky nebylo zrovna špatně a ten depresivní konec to krásně propojil a dokázal zapůsobit. Možná ten začátek mohl být kratší a míň nudný. I tak to ale na víc jak 3* prostě nevidím, a to tyhle psycho filmy mám rád.

Mně osobně hodně nesympatický a vyloženě divácky nepříjemný film, kterému bych se podruhé obloukem vyhnul. Vůbec jsem nepochopil, proč toho syna - který byl evidentně nesvéprávný a krajně nebezpečný, nechali celou dobu volně pobíhat jako by se nechumelilo, bez odpovídajícího dozoru i léčby. V tom filmu není komu držet palce, není tam žádný super napínavý příběh, nebo cokoli, co by nějak ospravedlnilo, proč to chtít vidět. Je to jen sled nesmyslných, bezútěšných, psychicky zneklidňujících obrazů, které je prostě jen nepříjemné sledovat. Nesmyslný film, u kterého jsem mimochodem ani nepochopil jeho název - nevidím v něm žádnou souvislost s dějem.

Simon Rumley dokázal to, co málokterý režisér.Já z toho filmu zhnusená nebyla, já byla nadšená, hned jsem začala po tom režisérovi pátrat, protože zfilmovat něčí šílenství (nebo šílenství jako takové) je pro mě jako kritika(neboť šílená jsem ha-ha) dost odvážný krok...a proto jsem hodně filmů kvůli tomu odsoudila(ne kvůli tomu, že si režiséři věřili natolik, že se odvážili tento krok podniknout),ne kvůli tomu, že by na to neměli, ale kvůli tomu, že si s tím málokdo věděl opravdu rady a přesto do toho šli (kvůli penězům) zde je OVŠEM cítit, že režisér moc dobře věděl co dělá a BRILANTNĚ si s tím poradil...já probulela celej film, to neříkám nic ...ale depky z něho nemám, ba naopak..takže bych si troufla varovat slabší povahy jako je třeba J*A*S*M (s pokorou ;) a "můj oblíbený" LIVINGDEAD a jeho příšerné překlady (opravdu nevím, kde se tento Bertík učil anglicky,který samozřejmě svou arogancí a absolutním nevkusem na filmy opět nezklamal :)