The Gorgon (1964)

Štýlovo naivná/naivne štýlová Hammerovka s nezvykle originálnym námetom. Miesto klasických upírov a Frankenštajnov je tentokrát monštrom Starogrécka Gorgóna, toho času metafyzicky  inkognito niekde v Nemecku. Konkrétne ide o Megeru, ktorá ale v skutočnosti nepatrila medzi Gorgóny, ale Erínye. Miestny doktor sa snaží všetko tutlať a neváha určiť príčinu smrti skamenenej mŕtvoly ako úder do hlavy, alebo niečo také a žandári sú s tým spokojní. Z Cushinga sa tentoraz vykľuje záporák a rozviaty fúzatý Chistopher Lee bude nakoniec hrdina. Aj keď film nemá práve turbo tempo, tak nenudil a napokon prihodil solídnu finálovú bitku. Samotná Gorgóna so stareckým mejkapom a vyskakovacími hadmi na hlave nie je podľa moderných štandardov príliš desivá, ale zaujímavý detail je že obete jej pohľadu neskamenejú hneď, ale proces nejakú dobu trvá. Takže fajn gotická vecička.

"Jsme mužové vědy, nevěřím na duchy, ani zlé démony a myslím, že ani vy nevěříte." "To je nejméně vědecká připomínka, jakou jsem kdy slyšel. Věřím v existenci všeho, co lidský mozek není schopen vyvrátit." Docela povedený horor, jeho hlavní předností a tahákem je bezpochyby duo Lee-Cushing. Obzvlášť druhý jmenovaný hraje opravdu výborně. Dobře jim sekundují i ostatní, příjemně překvapila i atmosféra (starý hrad, noc a skrývající se antické monstrum). Škoda průhledné zápletky, zastaralých triků, popletené mytologie (jak je napsáno v obsahu, Megera nepatřila mezi Gorgony) a malého času Gorgony na obrazovce.

Působivá atmosféra a skvělé kulisy. A legrační mi přišlo, že tou tajemně romantickou zemí je zde Německo - Němci, kteří své romantické filmy zásadně umísťují do exotických lokalit (nebo aspoň do Skandinávie) ani netuší, jaké možnosti doma mají, jako v té pohádce o snu a pokladu tajně zazděném za pecí..

Na dobu svého vzniku to není špatné, ale přišlo mi, že všechny postavy se tam chovají jako po lobotomii, včetně nejinteligentnějších vědců z celé země. Překvapivě jediný, na koho vábení nefungovalo, byl právě doktor (lil si snad při úplňku vosk do uší, či co?) a jeho poskok, kterému pobývat v blízkosti hradu a útočit na lidi nedělalo problém. Kam se vlastně na závěr poskok vypařil, proč nebyl s doktorem? A co se legendy týče, neměl být pohled přes zrcadlo nebo vodní hladinu spíše jistotou, že vše bude ok? A ne že člověk bude ležet týden v posteli? Nebo to těžké hledání profesorova dopisu a co v něm je, když si o té legendě už cvrlikají vrabci na střeše, to mi také přišlo směšné. Nakonec nejvíc mne pobavily kreace Christophera Leeho, který svou postavu pojal mírně výstředně, až uličnicky, a celé to temné a těžké téma velmi dobře odlehčil.

Super filmeček a parádními hereckými výkony,excelentním prostředím a opravdu parádním dějem-umístit monstrum z řecké mythologie do Anglie 19.století by perfektní nápad-jediná výtka by byla k celkém brzkému prozrazení zápletky-to mohli nechat až jako překvapení na konec..Co se týče vzhledu Megairy,ten byl sice nic moc,ale zase k době vzniku to taková katastrofa nebyla-já se dost dobře bavil..