The Boy (2015)

V roku 2016 vznikoltento vcelku vydarený horor. O rok skôr prekvapivo vznikol horor s úplne rovnakým názvom... ktorý je však o niečom úplne inom. Niektorí vravia, že „verzia“ z roku 2015 je desivejšia, lebo je zbavená nadprirodzených prvkov (čo je ale blbosť, lebo kto videl verziu 2016, ten vie, že v skutočnosti v nej nešlo o nadprirodzené prvky). Súhlasím, že film s Davidom Morseom (ktorý to produkoval) je mrazivý (z predstavy, čo asi z chlapca vyrastie v budúcnosti), ale aj dlhý a vinou toho tempo upadá.

Tento film je na můj vkus velice pomalý. Celou dobu čekáte a čekáte co se stane a nakonec po shlédnutí filmu zjistíte, že jste ztratili 105 minut čekáním, které vám už nikdo nevrátí. Nicméně musím ocenit herecký výkon malého chlapce, který je obdivuhodný a jen díky tomu dávám alespoň tu jednu hvězdičku.

Určitě ne zlý film, ale hodně autorský a svojský a už předem odsouzený k tomu, že sedne jen malé menšině. Divnej film o divným klukovi žijícím na depresivním místě s neambiciózním otcem. Strašlivě zpomalený snímek stavící především na znepokojivé atmosféře (tvořené hlavně obrazem a hudbou), depresi a minimalistickém, mírně artovém, zpracování. Určitě je dobré od toho nečekat oddechový béčkový horor, ale naopak poměrně těžký psychologický film.

Devítiletý Ted žije se svým otcem v motelu někde na americkém zapadákově. Motel Moutain Vista připomíná Cimrmanovu Hospodu na mýtince, která byla také postavena na samotě, aby do ní nechodili lidi. Ted se zoufale nudí, potlouká se po okolí a zabíjí čas. Právě ta samota a odloučenost od společnosti je příčinou, že chlapec znecitliví vůči lidem a i těm nemnoha hostům dělá naschvály, které ne vždy končí dobře. Je třeba se obrnit velkou trpělivostí, protože trvá strašně dlouho, než se začne něco dít. Ta poslední třetina však stojí za to, ikdyž to Tedovo závěrečné " vyřešení problému" se dalo čekat.

Pro trpělivého diváka, libujícího si v pomalých filmech, se jedná o slastný zážitek, jenž ho přivede do stavu příjemného meditativního rozpoložení. Pro diváka pospíchavce, milce akce a překotných dialogů, dost možná 100 minut utrpení, proklikávání děje a proklínání celého filmového štábu. U depresivního jedince, trpícího existenciálními úzkostmi, může pak dokonce sledování tohoto filmu vyvolat sebevražednou náladu. Mně osobně tohle milé komorní dílko o malém psychopatickém sociopatovi dokonale sedlo a nemám důvod k nějaké závažnější výtce - tedy moje hodnocení je jasné. 90%. Snad jen nechápu, proč ho jakýsi expert zařadil do žánru "horror", ale za to nemůže film, nýbrž ona škatulkářská prasečí hlava. A moc rád bych se dočkal dvojky, odehrávající se u chlapečkovy maminky na Floridě.