Temná tvář Brooklynu (2019)

Někteří tady píšou, jak a proč hvězdičkují. Za mě to je (bývá) hodně i o - o "genius time"? Proto se nevracím zpětně, neopravuju. Bude se někdo zlobit, když tohle mi bude "za tři / k vaření"? Za tři a půl. Něco, u čeho nemusíš přemýšlet, ne(s)pouštíš emoce - ale jinak dost v poho. Dost moc. Nic blbého, naplněný formát. Dialogy jako podle předpisu - "Mazaný Filip" na pozadí:-). A: nezávidíte Nortonově postavě její (možnosti) vyjadřování:-)...?

If! Na Edwarda Nortona a jeho herectví jsem si v pár dříve viděných filmech teprve přivykal, snad abych si ho tentokrát ve velkém autorském počinu v doprovodutemné tváře Brooklynukonečně plně vychutnal a docenil. If! Jeho zvláštního detektiva, jehož osamělost a vnější styl staré školy doplňuje i podivný syndrom jakési hlasité a mimické tikavky, si budu asi dlouze pamatovat, třeba i díky barové scéně s jazzovým koncertem a Nortonovým neotřelým vokálem k němu, ještě i s osobitými úšklebky v obličeji rozloženými přesně do rytmu. A takový je výkon Edwarda Nortona v celém filmu: nezaměnitelný i díky nevšední práci s hlasem a mimikou, nanejvýš stylový i s lehkou groteskností či jindy zádumčivostí. O Touretteově syndromu jsem před filmem neslyšel, takže na začátku jsem rozpačitě zíral, co všechny ty záchvěvy v obličeji a snad ani ne půlvteřinové výbuchy hlasu můžou znamenat, než jsem začal vnímat, co vše z nich postupně může v divákovi pramenit – soucit i nervozita, stejně jako jindy očekávaný vtip a časem památná berlička. If! Zpočátku svižně plynoucí děj brzy zpomalí přesně v rytmu jazzu, který tuto rozsáhlou detektivní odyseu rámuje pravidelně, ale v zajetí precizní atmosféry často lehce pochmurných i tajuplných nocí mi ta loudavost vůbec nevadila. If! Ani s perfektně vyladěným vizuálem a výběrem lokací v návaznosti na klasické neo-noiry se tady za mě zdaleka nekonala žádná akademická nuda, detektivní námět nabízí dostatek napětí a emoce plynoucí z věčné osamělosti, jedné tragické ztráty a následků nebezpečných nástrah jsem úspěšně procítil – jen paradoxně úplný závěr, který v závěrečné scéně měl vyvolat či prohloubit jistou katarzi, přede mnou odplynul co do emocí poněkud nevýrazně.[85%]

Noirovská detektívka, ktorú si pod svoje krídla aleže úplne, zobral Edo Norton. Treba povedať, že réžia sa v zásade vydarila, produkcia najmä z pohľadu stvárnenia doby rokov päťdesiatych na výbornú a samotný výkon Eda si sám o sebe zaslúži dve veľké hviezdice. Je to vynikajúco zahraná krimi dráma o síce skorumpovanom, no nie až tak gangsterskom New Yorku. Nestratil sa žiadny herec, len čo je pravda. Navyše prvú hodinu som sa skutočne s chuťou smial nad stvárnením Tourettovho syndrómu samotným Edím. Bol proste fantastický. Za všetky scény vyhráva tá “zápalková” v nočnom bare 😂. No aj tak to pre mňa na štyri nestačilo. Asi tak v polovici zmizla šťava, celé sa to za tónov jazzu (ale hodil sa tam) tak nejako natiahlo a aj ten smiech už neprichádzal. Výborne zahrané, no niečo ….. veď viete proste niečo …… akoby chýbalo. Jedno pozretie ale stojí za to. A hlavne, paštéka, aztéka, kartotéka. Komár, somár, notár, chotár, Bailey.

Tits on a Tuesday! ... Giant faggot munchkin meat! ... Kiss her face all night long, Bailey!Jak by vypadalaČínská čtvrť,režírovaná představitelem hlavního hrdiny a tudíž bez Polanského, víme díky existenci bizarníchDvou Jakeů. Norton by se za narážky naChinatownnejspíš ani nezlobil, inspirace příběhem detektiva, který bojuje s radnicí a navíc neví, o co doopravdy jde, je zřejmá. Jedná se tedy o svatokrádež vědomou.Motherless Brooklynale kupodivu není špatný film. Mohl být dokonce skvělý - to  kdyby ho točilopravdovýrežisér s rozpočtem, jaký by si neo-noirová předloha, promyšlená výprava, perfektní jazzový soundtrack a neuvěřitelný ansámbl fantastických herců (včetně střelce Baldwina a samozřejmě Nortona) zasloužily. Všechno jen marnéIF(?).

Kvalitný thriller, v ktorom sa prostredníctvom skromného detektíva dostaneme na kobylku mocibažnému Mosesovi Randolphovi. Začiatok je takmer noirový a nie celkom vydarený, pretože Bruce Willis v roli Franka Minna je tvrdý chlapík ako je zvykom, ale tentokrát to nezvládne. Po jeho stopách sa vydáva jeho kolega Lionel a postupne rozmotáva klbko moci a korupcie. Príbeh je trochu zmätený, ale atmosféra je dobrá. Hlavnou devízou sú výborní herci. Edward Norton opäť predvádza skvelú diagnózu Tourettovho syndrómu a obsedantno-kompulzívnej poruchy a ešte to aj režíruje. Alec Baldwin je ničomník par excelence a ani Willem Dafoe tu nie je do počtu. 75%