Tamtamy ticha (2003)

dojemný příběh z drsného světa Jihoafrické republiky, kde je hodně těžký život, my evropané si to ani neumíme představit. I děti jsou často vystavovány zkouškám, které by bylo vemi nesnadné zvládnout i pro dospělého. Na můj vkus trochu příliš happyendový příběh, většinou to takhle pozitivně nekončí. Ale jinak to byl zajímavý film a rád jsem ho viděl(02.05.2013)

Osiřelí Musa se po smrti svého otce vydá do hlavního města, aby vydělat nějaké peníze a našel svého strýce, kterého chce přivést zpět do vesnice. V Johannesburgu nenajde pouze realitu Jihoafrického života, plného chudoby, nemocí a ulic plných sirotků, ale i přátelství a pomoc. U někoho možná vyvolá toto koprodukční drama zamyšlení u někoho možná slzy – pro mne však až příliš pohádkově našlapuje po špičkách a větší otevřenost nebo syrovost by z něj udělala ještě silnější film. Za zmínku stojí dětský herecký výkon Juniora Singa.(08.02.2011)

Tenhle film z Jihoafrické republiky o strastech dospívání v této zemi ve mně dokázal vyvolat myšlenky na fakt, jaké že to mám štěstí, že žiju tam kde žiju a že žiju tak, jak žiju. Hlavní hrdina, kterému může být sotva nějakých 10 let, to v tomto filmu opravdu nemá lehké, jeho otec právě zemřel a on se vydává do Johannesburgu, aby vydělal peníze a zajistil tak babičce o něco méně starostí. Příběh je to jednoduchý, snadno pochopitelný, ale přesto já jako divák neznalý skutečných poměrů v Jižní Africe jsem leckdy jen nepochopitelně kroutil hlavou. Občas je zkrátka asi potřebné podívat na nějaký film z Afriky a připomenout si, jaký také život může být. Ale hlavní hrdina se protlouká docela slušně, zde asi docela pomohla výchova, kdy ten chlapec má vsugerováno, že si musí vydělávat poctivě a nesmí krást. Ale film je ještě o něčem jiném, než o příběhu onoho chlapce. Jsou zde totiž všudypřítomné narážky na AIDS a každou chvíli se dozvídáme, kdo že to zase na tuto nemoc zemřel a nechybí ani přednáška v kostele, aby lidé před AIDS nezavírali oči. Celkově ale film působí hodně příjemným a především hodně kvalitním dojmem, dokonce na konci filmu byly v mém případě i slzy dojetí a uvažoval jsem chvílemi i o pěti hvězdách, protože tomuto filmu opravdu nic nechybí a záběry ze zulské vesnice, která je nedotčena civilizací, jsou hodně příjemné na pohled. Ale nakonec volím lepší čtyři hvězdy, protože těch zmínek o nemoci AIDS zde bylo na můj vkus přece jen trochu moc. Ovšem i tak si myslím, že čtyři hvězdy jsou hodně kvalitním hodnocením.(18.06.2010)