Tai-Pan (1986)

Historický veľkofilm o zakladateľovi novodobého Hong Kongu, ktorý v tom veľkom kuse šutru videl obrovský potenciál. Mohol z toho byť napínavý príbeh ako napríklad o vzniku Las Vegas, ale výsledok je strašne nezáživný. Neustále sa tam kecá úplne o ničom. Riešia sa rodinné vzťahy hlavného hrdinu a trochu napätia do filmu vnáša len konkurenčný obchodník, ktorý je ešte zákernejší ako hlavný hrdina. Ten tiež nie je dvakrát veľký dobrá. Vlastne to bol obyčajný díler drog - ópia. Takže som ani nevidel dôvod mu fandiť. Naviac Bryan Brown nasadil divný prízvuk u ktorého som polovicu filmu premýšľal, čo mi pripomína. Gibsona v Statočnom srdci. Tiež to bol Austrálčan snažiaci sa o škótsky prízvuk. Aj keď sa film odohráva v Čine z čoho bolo v dobe uvedenia asi veľké haló, keďže sa tam film natáčal, tak nakoniec Číňania a celá Čína je v príbehu len také krovie. Film je zameraný hlavne na intrigy s konkurenčným obchodníkom. A tie proste nie sú dostatočne napínavé, aby utiahli celý film. Výsledkom je nudný film s veľkolepou výpravou a nádhernou hudbou. Za ne dávam 2*. 4/10.

Obsadiť charizmatického Bryana Browna bol určite dobrý nápad, je správnym ťahúňom filmu. Jeho postava má všetko - bohatsko, slávu, ženy, dôvtip i bojovnícke parametre - kto by s ním nechcel meniť. A zasadenie do Hongkongu v čase vzniku tejto vysunutej časti britského impéria má príbehovo lukratívny a dostatočne dobrodružný nádych. Ešte ubrať z tej romantickej vaty, ktorá ale zasa bola nadľahčená, a nerobiť z Číňanov bandu poloblbých a nesympatických individuí a bolo by to ešte lepšie.

Britové začali obchodovat s Čínou a dostali zálusk na Hong Kong. Spíše komorní milostné drama na pomezí reálných historických událostí, o kterých se okrajově dozvíme ihned na začátku snímku. Dál se o ně za celou stopáž už ani smítkem nezavadí. Dvouhodinová stopáž je až nadmíru toho ničeho, co se v údajném příběhu odehrává. Absolutně chybí nějaká honosná atmosféra. Drama, city, napětí, zkrátka nic. Chvílemi se tak dostaví neúprosná nudnost. Výprava je však bravurní, což dodává alespoň nějaké kouzlo oné doby. Proč je ale film zakončen záběrem na současný Hong Kong budiž záhadou. Ano, byla to Britská kolonie, ale o tom tento příběh není. Nebo se snad tvůrci takto snažili naznačit, že za britskou kolonií stojí láska? Snímek je zmatečný až běda, kde dokonce mnohé epizodky zůstaly nedovyprávěné. Zkrátka a dobře, tady to skřípe až běda.

Celkem slušně zpracovaná, pokud jde o mě, tak jedna z nejlepších dobrodružných knih, ale ten, kdo ji nečetl, může být lehce dezorientován. Plno postav a událostí z knihy je vynecháno, nutno podotknout, že na škodu. Bylo by určitě lepší, kdyby z této obsáhle knihy byl udělán seriál, stejně jak tomu je u Noble House nebo Šóguna.

Kniha a film, film a knha.... toť otázka, která bude vždy provázet každého diváka a posléze čtenáře, čtenáře a posléze diváka (bez prioritního rozdílu). Jamese Clevella jsem přelouskal respektive zhltal skoro celého a několikrát. Pravda je, že je to mimořádný autor s citem pro detil a z jeho knih vzešly i mimořádná filmová díla. A Tai-Pan? Se stejným dilematem jsem se před nějakou dobou potýkal u ŠIFRY MISTRA LEONARDA.... Je to tak.... Tak jak v případě Šoguna, by Tai-panovi slušel možná víc seriálový formát, ale jsme zase u kdyby. Nicméně, pokud se odprostím, Tai-Pan film (a o ten tu teď jde) vychází akceptovatelně i když divák-nečtenář předlohy bude na tom o malinko hůř než čtenář předlohy-divák... 70%