Tábor s mámou (2024)

Já se přiznám, že ačkoliv je tenhle film strašně předvídatelný, i tak mě bavil. Zklamal mě však nevyužitý potenciál. Téma je klišé jako prase, proto bych čekala víc rozvinutý děj v táboře, aby víc dával smysl měnící se vztah mezi mámou a synem. Měla jsem zkrátka pocit, jako když čtu knihu a každou třetí stránku vynechám. A rozhodně bych tento film nenazvala komedií, protože vtipná scéna tam nebyla ani jedna. Je to prostě rodinný film, na který se však díky Natálii opravdu krásně kouká.

Kto má rád rodinné filmy, tak sa mu to páčiť asi bude. Je to skôr taká light dobrodružná komédia o namosúrenom puberťákovi, ktorému všetko vadí, a premotivovanej matke, ktorá sa zo všetkých síl snaží zavďačiť sa svoju synovi. Bola to taká typická hra na doťahovanie a trápnosti. Celý film držala nad hladinou výborná Natalia Oreiro. Mladý Rami ma nebavil, skôr mi išiel na nervy ako sa tváril stále znudene. 2*

Film o vzťahu medzi matkou a synom sa snaží ukázať situáciu z oboch perspektív a vzbudiť tak empatiu a vzájomné pochopenie, čo podľa logiky netflixu bude viesť k celosvetovej utópií. Je to dramatický ale úsmevný rodinný film. Žiadna komédia. Nakonci možno aj trochu prelieči syndróm suchého oka. Potešilo ma že Pablo Rago si dal konečne spraviť zuby, no z toho ako Oreiro drží barové akordy mi behá mráz po chrbte.

Tie deti boli také iritujúce, že som si miestami želal, aby sa tábor premenil na Dachau. Nestalo sa a dobre tak, lebo na Milagros sa dalo pozrieť, bez plastík jej to ide rozhodne lepšie než iným syntetickým kolegyniam, aj keď kto vie, čo je na tom pravdy. Inak "rodinný" film v štýle Netflix - teda všade rozbité vzťahy a deti nadávajú rodičom.

Děti by zasloužily vojenský tábor. Mít takovýhle dítě, pošlu ho na Chatu v horách, ne na vytoužený tábor... No pořádná antikoncepce to byla.