Syn (2002)

Tento film je stejně prázdný jeho moje peněženka, postavy jsou v něm ploché jako jistá přistávací ranvej, kamera je divoká jak banda Sama Peckinapha a hudba absentuje stejně jak moje vůle žít. Možná kdybych to viděl ještě jednou a naladil se na Synovu vlnu pochybného modernismu, tak bych to možná ocenil, zatím však můžu říct, že víc ironických pět hvězd jsem nedal už dlouho.

MOŽNÉ SPOILERY Čím to je, že se mi kdysi viděné filmy od Dardennových (Kluk na kole, Dva dny, jedna noc) líbily a teď, když jsem za poslední dobu viděl tři (Dítě, Rosetta a teďka Syn), se mi nelíbil ani jeden? On sice ani jeden z těch filmů není vyloženě špatný, ale jsou slabé, každý z nich víc či míň. Než se tady něco zajímavého stane, uplyne 35 minut ve kterých se nedělo nic jiného, že introvertní chlápek (vzhledově hubenější francouzská verze Pavla Šebesty) učí na truhlářském učilišti. To je dost málo. A i když potom začne celkem zajímavý příběh, pracuje se s ním poměrně mdle a na to, že se má jednat o realistické (a asi i psychologické?) drama, vyvíjí se ne zrovna důvěryhodně. Ale v rámci té uvěřitelnosti příběhu se tomu dá ještě celkem věřit, tedy kromě závěru, u kterého jsem prostě nevěřil, že by se tak mohl udát. Na to chybí nějaká pořádná psychologie postav, Dardennovi se o ni sice pokouší, ale nakonec stejně jenom všechny postavy lehce načrtnou, ale nerozeberou. Francis byl v pasťáku a Olivier se o něj začíná trošku starat jako o syna a protože to i vypadá, že ho má rád, chtěl by Francis, aby si ho vzal do opatrovnictví. Dobře. Možná to naznačuje, že mu nikdo za jeho života nevěnoval lásku (pokud ano - proč v tom filmu působí tak přístupně, jako nešťastný kluk, ale ani trochu ne jako spratek (navzdory tomu, co udělal)?), ale je tomu skutečně tak? U realismu zrovna nepředpokládám, že si něco tak zásadního musím bez náznaků domýšlet - a u psychologického filmu už vůbec ne. Navíc mi přijde dost divné, že ten Francis Oliviera vůbec nepoznává. Udělal, co udělal a dopadl, jak dopadl, muselo se to řešit soudem nebo nějak úředně, musely se střetnout obě strany. Přijde mi divné, že by tomu tak nebylo. Chování Oliviera jsem sice věřil, ale i tak se místy choval divně a v závěru jsem mu jeho jednání taky moc nevěřil. Sám je bezradný v tom, co by udělal, sám neví, ale že by se částečně usmířili tak rychle, jak ukazuje úplně poslední scéna? Navíc Francis sám ani pořádně neví, proč udělal to, co udělal. Já nevím, možná to někomu stačí, možná jsem se do toho nedokázal vcítit, ale opět jsem od Dardennových čekal víc. Na to, že to má být psychologické realistické drama, mi to přišlo nepromyšlené a to dost. Jako klady tu opět zůstávají herecké výkony a realistická kamera (která ale ne vždy funguje), zápletka sama o sobě taky není špatná, ale jako celek je to jaksi... zjednodušené. A já od toho čekal prostě víc, především když to má být psychologické realistické drama. Slabé 3*

Filmařsky výborné, ale pocit z filmu dobrý nemám.1) Je pěkné sledovat, jak bratři Dardennové zvládli jednotlivé složky snímku (zvuk, kameru, postupné odhalování, o co vlastně jde) a jak jsou očividně pevní v sedle. Děj nesou obrazy, dialogy jen trochu doplňují. Výrazná je zneklidňující atmosféra snímku._____

2) Pro to všechno mi film připadal docela napínavý. Chování mistra jsem neuměl odhadnout až do samého konce. Byl jsem zvědavý, jak to bude dál._____

3) Na škodu nebylo vidět, jak se učí truhláři svému řemeslu._____

4) Zaujal mě 17letý pěkný Morgan Marinne (nový učeň Francis), očividná naděje belgické kinematografie._____

5) Znovu se mi potvrzuje, že nejlepší je sledovat filmy, aniž o nich cokoli předem vím (často ani žánr ne). Mohu odhalovat, o co vlastně jde, spolu s postavami prožívat jejich vnímání věcí a celkový prožitek je výrazně vyšší. Obzvláště to platí u filmů, jejichž oficiální text distributora prozradí prakticky všechen děj až na posledních pět minut, jako je to v tomto případě. Naštěstí jsem si ho přečetl až teď, když píši svůj koment._____

6) Mnozí komentátoři rovněž nedodržují pravidlo slušného chování - nespoilerovat (nebo alespoň spoilery jasně označit). Jen v tomto případě je to charge, Germanicvs, Radek99, Radko, lena60, Anderton a Rybizek. tedy 7 z aktuálně 35 komentářů._____

Napriek nasilu vykonštruovanej zápletke ide o potrebný film. Zaoberá sa dilemou, ako sa má rodič zachovať k tomu, kto zmárnil život jeho potomka. Forma zvolená bratmi Dardennovcami je obdivuhodná, i keď im vlastná. Len v Synovi trochu viac pritlačili na pílu. Pohľad hlavnej postavy - otca a majstra v drevárskej dielni - nespúšťajú z očí. Drevársky majster zase nespúšťa oči z páchateľa, momentálne pracujúceho v dielni. Hoci si svoje odsedel, biľag nespravodlivosti v sa v otcovi prevaľuje ako nepríjemná hruda skazeného jedla v žalúdku. Napätie medzi tragédiou a katarziou. Každá z nich môže nastať kedykoľvek. Pretože v slede každodenných činností v dielni a osobných situácií v otcovom živote sa zrazu môže vyskytnúť taká, ktorá podnieti konať tak či onak. Vyústeniu tlieskam. Pretože ide navzdory prirodzenému jednaniu, predpokladanému zásadou jus talionis (veľmi jasne upravenou v Chammurapiho zákonníku či neskôr poetickejšie v Biblii známym "oko za oko, zub za zub"), vyjadrujúcou, že miera odplaty má byť rovnaká, ako škoda spôsobená poškodenému.

Poctivý koncentrát emocí, které se na diváka nevalí z plátna, ale přímo z každého pohybu a emočního záchvěvu hlavního hrdiny. Olivier je poctivý pracant - předčasně zlomený životními okolnostmi. Pro bolest těla i duše přišel o dobrou práci, manželku i dítě. Nyní se mu naskytla jedinečná příležitost setkat se s vrahem syna a vypořádat si tak staré nevyplacené účty.