Svědectví z minulosti (2020)

Pohľad na vtedajšiu dobu z inej perspektívy, ako napríklad z radu “Hitlerjugend”. No a nie len z ich, ale aj takých, čo to v rámci štruktúr “SS” dotiahli na celkom pekné pozície. Podaktorým došla nacistická idea hneď, niektorým neskôr, niektorým vôbec. Jeden sa za seba hanbí a vysvetľuje mladej generácii, aby sa nedala vtiahnuť do propagandy, druhý je na seba hrdý, tretí odmieta vinu, štvrtý počtu odhadovaných obetí na úrovni 6 miliónov, nikdy neuverí. Zaujímavé, počúvať tieto (nie len)“ideologické” názory, ktorým sa bohužiaľ podarilo prežiť do dnes, pričom nič nenasvedčuje tomu, že by mali vyhasnúť a byť tak navždy umlčané. Dnes sú stále pomerne dokonalým návodom na ovládanie más ľudí. Smutné, keďže tu máme totu -Demokraciu.(24.03.2024)

Většina dokumentů o holokaustu dává prostor výhradně lidem, kteří trpěli nebo bojovali na správné straně. Holland na to šel z druhé strany, navštívil stoupence třetí říše a jeho Final Account je skutečně výjimečné dílo. Je zajímavé vidět, jak se se svými hříchy nacisté v důchodu vyrovnali.(22.02.2024)

Čekal jsem od toho víc, obzvláště pokud dokument režíruje člověk, jehož rodiny se holokaust přímo dotkl. Výběr pamětníků je pestrý a je vidět, že ti lidé mají co říct, ale vedení těch rozhovorů, pokládané otázky a nasměrování konverzace bohužel až na pár zajímavých a silnějších momentů příliš neukáže. Škoda.(07.01.2024)

Myslím, že některé ty staré nácky nemůže pochopit nikdo, kdo nevyrostl v totalitě. Pro ně zkrátka nejde si to připustit, zahodit to v čem byli vychování a tím i celý svůj život. Režimy v Itálii od 20. let a Německu od 30. let do konce války nebo i v SSSR (od jeho vzniku) a dalších komunistických zemích do nástupu Chruščova bylo čiré zlo a peklo. Tyhle režimy byly smrtelně nebezpečné a rozhodně se s nikým nepáraly.(22.11.2023)

Veľmi zaujímavý počin, ktorý sa venuje tomu, nakoľko sa Nemci "vyrovnali" s vinou za holokaust. Len škoda, že sa pamätníkov nepýtali ešte trochu dôkladnejšie.(27.01.2024)