Šňup (2002)

"Je to metanfetamin, proto jsem tu." Divoce halucinogenní trip do světa závislosti feťáků, dealerů a ztracenců, které spojuje jen drogové opojení a pomalý rozklad. Film, který spíš zneklidňuje, než baví, a nechává po sobě zvláštní pachuť. Špinavý a intenzivní pohled do drogového pekla. Herecké role  dodávají filmu syrovost a šílený rytmus./80%/

"Ustřelim ti jednu kulku! Kurva to bude bolet vole!"

Tak jsem si, už ani nevím po kolikáté připomněl svůj oblíbenej shit. Spun neboli šňup. Režijní debut Jonase Åkerlunda, který nám v roce 2019 doručil skvělý komiksový náser Polar. Spun se může brát z různých úhlů pohledu, protože to skvěle funguje jako komedie, ale také jako odporné a místy docela zvrácené drama z prostředí kam by se normální člověk vydal jen těžko. U mě vede možnost číslo jedna a vždycky se pobavím úplně stejně. Totiž to obsazení a postavy jsou tak dokonale sladěné, že to prostě funguje. Nic tady nechybí a jediná filmová chyba je při jejich užívání drog (zorničky). Jinak je to skvělý a vždycky se k tomu budu rád vracet.

Tenhle film je nastřelenej jako jeho postavy.A tak to má být! Styl podléhá obsahu. Když jsem ho však viděl někdy v sedmnácti, tak jsem ho ani zdaleka nedocenil. Naprosto jsem si nevzpomínal, jak dobře je výrazově zpracovanej - jakej má střih, tempo, kameru a tak... Nejspíš mě tehdy nezaujal, protože mi přišel o ničem a ona je pravda, že v něm "jenom" přejetý protagonista vozí různé vyjeté postavy sem a tam po městě a řeší jejich naléhavé problémy typu musíme dokoupit suroviny, mojí holce se přiotrávil pes nebo odvez tuhle dávku dealerovi. Jenže o tom to celé je!Ten film je velmikomický, protože všechny jeho postavy a situace, které postavy řeší, jsou natolik vyjeté a bizarní, že trochu zastiňují to pravé tragické poselství filmu. Tedy to, že takový život k ničemu nevede.Postavy ve své přejetosti sice furt něco řeší a zdá se jim, že toho mají nad hlavu až příliš, až si vlastně neuvědomují, že se svým životem nedělaj nic a je jen otázkou času, než jim to jejich nic spadne na hlavu. Ten film tedy přeci jen o něčem vypráví a jako sonda do života smažek v early 2000 to funguje skvěle. Pro fanouškyTrainspottingupovinnost. TakovýRequiem za SenneboLeaving Las Vegasvšak lépe tematizují celou tu tragiku. Tenhle film je z nich všech možná nejzábavnější. Zvláštní, že se mu (minimálně na českém trhu) z výše jmenovaných filmů dostalo nejméně pozornosti. Stačí se podívat na počty ohodnocení; Requiem i Trainspotting mají 60 tisíc ohodnocení a poměrně nedivácké a depresivní LLV má furt o 5 tisíc více ohodnocení než Spun.

Tak tohle se moc nepovedlo. Děj je plochý jak raketová střela s plochou dráhou letu poslaná faxem a vůbec ničím to nezaujme. Hlavně tam nejsou žádné postavy, se kterýma by se dalo sympatizovat. Samej vyšlehanej mozek nebo mrduchtivá závislačka, permanentně do sebe ládující syntetické drogy. Nejvíc na nervy mi šlo to neustálé, pořád se opakující "šňup", záběr na oko, zornice se zúžuje, rychlé střihy, sluchové halucinace (chápej jako opakující se věty/slova), probliky, prostřihy, barevné a jiné vizuální filtry, schíza. Ale hlavně to nikam nevede. Řeší se tam nesmyslné emotivní výlevy ubohejch fetek a jeden policejní zátah dvou pochybnejch poldů. Nůdá. Škoda, že Schwartzman, Leguizamo, Rourke a Stormare se nechali do něčeho takovýho uvrtat. Soundtrack se taky moc nepovedl, protože ho má na svědomí Billy Corgan ze Smashing Pumpkins, kterej mě nikdy moc nebral, a tady to vše jede na úplně stejné vlně).

Film Šňup není dramatem, byť se tak snaží tvářit. Šňup je částečně baladou nového věku a částečně zběsilou světáckou zábavou moderního střihu, kde se lpí na efektu surové syrovosti. Jonas Åkerlund nezastře vlastní zkušenosti s žánrem hudebního videoklipu a obraz se ve stejně zrychleném tempu vlastnoručně ukájí při halasném veřejném exhibování technických hrátek. Ústřední příběh ve skutečnosti neexistuje, vše se soustředí na okamžiky bizarností a extravagance. Nemá ambice klást otázky, nezajímá se o příčiny, vše se sází na jedinou kartou: zábavu brutality, machrování a naléhavé syrovosti. Samoúčelně a bez snahy o přímý kontakt. V tom pestrobarevném intenzivním reji nelze očekávat přirozenost, ale stylovost, či pozérství. Pro mě byl jediným zpestřením Rourke a kratičká rozkošná chvilka s Ericem Robertsem. Hlavní postavou novověké balady je Ross (Jason Schwartzman), životní ztroskotanec s nejasnou povahou životního přístupu. Zdá se, že náhodný návštěvník posilovny pozoruje prostoduché svalovce, zamilovaně zakoukaných do odrazů vyšlechtěných svalů vlastních těl v obrovských zrcadlech. Můžeme obdivovat formu, pokud nám nevadí prázdnota. Je to jen hra a představa prožitku, nikoli odvaha a hloubka. Hvězdou filmu je The Cook - Kuchař (stylový Mickey Rourke) v roli drsného a sebevědomého opravdového muže v prostředí prezentovaného světa narkomanů periferie. Všechny požitky jsou na dosah ruky a zdá se, že se nemůže nic stát. Hlavní ženskou postavou je Nikki (půvabná Brittany Murphy), Kuchařova atraktivní přítelkyně. Světlé okamžiky se překvapivě a nesrozumitelně střídají se zmatenými a jediným úkolem je přinášet smyslnou dráždivost. Z dalších rolí: psychicky nestabilní lokální distributor pervitinu Spider Mike - Pavouk Mike (John Leguizamo), jeho žárlivá přítelkyně Cookie - Zajda (Mena Suvari), obyčejný uživatel bez života Frisbee (Patrick Fugit), párek ctižádostivých televizních drsných poldů Mullet (Peter Stormare) a Moustache (Alexis Arquette), Rossova drsná lesbická sousedka (Deborah Harry), homosexuální šéf se slabostí pro Kuchaře (příjemný Eric Roberts), atraktivní striptérka s hororovým zážitkem April (půvabná Chloe Hunter), agresivní dealer Angel (Nicholas Gonzalez), Rossem pronásledovaná Amy (půvabná Charlotte Ayanna), nezastavitelné sestry prodavačky Giggles - Hihňa (Elisa Bocanegra) a La Sadgirl - Fňukna (Julia Mendoza), či nervózní Frisbeeho matka (Lisa Brounstein). Srovnávat Šňup s filmem Requiem za sen, či jiným není na místě. Je to jen moderní zábava žádaného brutálního stylu. Pestrobarevná a nápaditá směsice obrazu a efektu a vnitřní prázdnota. Cení se zuby, ale nekouše a jen se dokola honí za vlastním urousaným ohonem.