Sněhurka: Příběh hrůzy (1997)

Úvodní scéna láká na nevšední zážitek, ale skutek trochu utekl ...líbí se mi, že macecha nejdříve se Sněhurkou vychází nebo snaží se vycházet ...vlastně celý přerod Sigourney v tu zvrácenou je hezky pojatý, protože která žena by se nezbláznila poté, co přišla o vytouženého syna a vlastně zůstala sama v komnatě bez společnosti svého manžela, který nevím, kam se poděl v této těžké chvíli eh ...no, nic ...že trpaslíky hrají dospělý muži mi nevadí ...spíš nechápu ten nastíněný románek z jedním z nich, když Lilly už byla zasnoubená s lékařem ...

Nemám nakoukáno tolik hororů, abych mohl tuto netradiční verzi Sněhurky hodnotit v rámci žánru, ale z pohádkového žánru tedy značně vybočuje právě svou temnou stránkou a opravdovou krutostí a až naturálností některých činů. Sigourney Weaver tedy odvádí skvělou hereckou práci, ale nějak to jako celek na mě nezapůsobilo natolik, že bych si chtěl tenhle film někdy pustit znovu. Ale zase na nějaký haloweenský večer, kdy by člověk chtěl něco neobvyklého, za okny by foukal vítr a chtěl se trochu bát, tak na takovou akci by to byla ideální volba.

Predpokladám, že bratia Grimmovci nepísali svoje ´´rozprávky´´ pre deti. No možno deti tých čias boli naučené na iné poviedky na dobrú noc. Tento príbeh Snehulienky, je pravdepodobne založený viac na originálnom motíve, ako ostatné adaptácie, čím sa vymanil zo stereotypu. Pre niekoho možno bludná verzia, pre niekoho možno vysnený pôvodný príbeh, každopádne je to ale pútavý, aj keď nie veľmi dokonalý film.

Malinko nedopečená variace na Sněhurku. Člověka hodně potěší polidštění záporáků a naopak znetvoření klaďasů, takže výsledek není černobílý jako něco od Disneyho. Také byly fajn různé drsnější prvky, jen je škoda, že horor si film šetří až do samotného závěru (a i to málo většinou schová mimo záběr kamery), do té doby se jedná spíš o rodinné drama, ve kterém by scénárista a herecké osazenstvo zasloužilo nějaké lekce. Přesto však nelze této Sněhurce upřít něco, s čím byla průkopnická a co se rozšířilo až o léta později - konkrétně se jedná o již zmíněnépolidštění dříve čistě záporných postavazdrsnění pohádkově kamarádského prostředíz jiných adaptací. Našince určitě potěší lokace i některé známé tváře. Závěrem bych chtěl pochválit i některé set pieces (zejména scéna s padajícími stromy nebo plameny, ale našlo by se toho i více).

Těžká schíza. Nevlastní matka Liliany se pod tíhou nápadů nezladatelné puberťačky a jejího poněkud labilního otce zbláznila a začala si hrát na Čachtickou paní. K tomu jí dopomáhalo zrcadlo a nemluvný bratr. Trpaslíci nebyli malý, princ byl trouba a Sněhurka škaredý frocek. Nudné a zoufale ubohé. Ani ty masky mne moc nenadchly. Za mne jedna ze soucitu.