Smrtící nenávist 2 (2006)

Líbil se mi víc než předchozí díl, a ten předchozí byl velmi dobrý, ale myslím, že v tomhle je víc děsivých momentů a víc úmrtí a má vynikající herecké výkony. Obzvlášť se mi líbila Sarah Michelle Gellar a Arielle Kebbel a i když je konec předvídatelný, neubírá mu to na hodnotě. Moje hodnocení je 5.

Ha, a to som si myslel, že s Jamie Lee Curtis z Halloweenu: Vzkriesenia bolo narábané ponižujúco. Keď Šimizu natočil remake vlastnej (!) Nenávisti, bol z toho v produkcii Sama Riamiho ozrutný hit. Pri trápnom 10-miliónovom rozpočte nie dokonalá, ale slušne mrazivá snímka na celom svete zarobila fajnových temer 190 miliónov (!). Takže nikoho neprekvapilo ani tak to, že sa na trhu objavila dvojka, ale skôr to, že tak učinila až o dva roky neskôr. Zvýšil sa rozpočet z 10 na 20, ale celosvetovka sa zdrcla na „len“ 70. To samozrejme vzhľadom k nízkemu rozpočtu nebola ani omylom žiadna katastrofa, ale fenomenálny výsledok prvej časti sa zopakovať nepodarilo, ešte nasledovala trojka, ale od tej dal režisérske ruky preč ako Šimizu, tak producentke Raimi, tretí (americký) diel nestál za veľa a sériu na dlhé roky zavraždil. Americká dvojka je o štipku lepšia, ako americká trojka, ale na americkú jednotku sa nechytá ani keby sa na hlavu stavala. Napriek navýšenému rozpočtu pôsobí škaredým dojmom lacného TV filmu. Potešia občasné brutality (víťazstvo zrejme patrí panvici s rozžeraveným olejom, fuj) a akonáhle sa na scéne zjavia duchovia, má to tak nejak z princípu čo-to do seba. Ale inak fakt žiadny zázrak, scenár je voľajaký divný, má priveľa postáv, ale žiadna z nich nie je zaujímavá. Neviem no. Chápem, že je sakra ťažké robiť to isté po šiesty (ak som to správne vyrátal, vyznať sa v tejto sérii je prekvapivo komplikované, skúste si to) raz, ale to nie je môj problém.

Po vzoru kultovního Kruhu je i Nenávist remakem dřívějšího japonského snímku a nevím proč se Šimizu rozhodl svoji ikonickou značku představit světu v americkém hávu, ale alespoň je pořád dobře, že u značky zůstal a nepředal ji do cizích rukou.. Problémem Nenávisti je mytologie, kterou příběh od začátku zoufale postrádá a tenhle dojem nenapravuje ani pokračování. Oproti prvnímu filmu se nevrací Sarah Michell Gellar, no nebo je lepší to tak pro vynechání traumat brát.. Ústřední figury se tak zmocňuje její mladší sestra, která se snaží proti temným silám bojovat po svém a navždy od nich odlákat svoji rodinu.. Jenže nejen, že zlý protivník v podobě duchů má mnohem méně prostoru, ale mnohem víc sází jen a pouze na přítomnost jumpscarů, které absolutně postrádají veškeré kouzlo.. Smrtící nenávist 2 nerozvíjí původní mytologii a nenavazuje na první příběh, naopak jde jen o variaci a odhadnutelnější kopii jedničky, na kterou je lepší si nechat zajít chuť.40%

Za mě se jedná o velmi slušné pokračování, ve kterém by se atmosféra dala krájet. Místy bych sice přitvrdil, ale rozhodně se tu najde mnoho míst, kde je divák přimražený ke křeslu. Dalším velkým plusem je i návrat Sarah Michelle Gellar, která se nebojí ani malých rolí, přesto, že v této sérii začala jako hlavní hvězda. I scénáristicky se mi tento horor zdál fajn a propojení několika dějových linií bylo příjemné a zároveň nijak zmatečné. Jednička s hvězdičkou to sice není, ale Nenávist 2 si rozhodně zaslouží aspoň jedna mínus.

Takako Fudži je opravdu jediná osoba, která mě nějak udržovala u obrazovky. V téhle sérii nikdy nebyl scénář tou hlavní prioritou, ale tady už tvůrci začínají tahat poslední triky z rukávů, které někdy zapůsobí a někdy opravdu ne. Co se týče zmodernizovaných scén z původníhoJu-on: The Curse, tak jako remake nic moc, protože jak může být scéna v ředitelně ve dne strašidelná, to nechápu. Minulost ohledně Kayako, že má zlé duchy, to si nějak protiřečí s kletbou, o které je tahle celá série! Sousedi mě nějak bavili, ale onu osobu jsem poznal hned. Finále v domě z pohledu Kayako bylo perfektní. Mé hodnocení:5/10